Tom a Jerry

...Jak to asi dopadne? Jako v pohádce? :-)

Skydive Dubai

Zkusil jste si někdo? Je tady nějaký odvaha mezi námi?

"Maličkosti", které stačí ženám ke štěstí

Nízkotučné verze mnoha oblíbených maličkostí k jídlu, které by mohly mlsat.

Kuchyňská pracovní deska, která se bude sama zbavovat nečistot, jako je například rozlitá omáčka nebo zbytky jídla, aniž by ji žena musela pracně sama čistit.

Vlastnit mikrovlnnou troubu, v níž by se nedržely zbytky od jídla, které se musejí stále odstraňovat.

Aby se jich každé ráno nikdo neptal: "Miláčku, nevíš kde mám peněženku, klíče, brýle?"

Šatník, ve kterém by bylo oblečení, které vyhovuje každé příležitosti, namísto kousků, které jsou "in" jen jednu sezónu a měly jsme je na sobě stejně jen jednou.

Postel s čistým, lehce žehlitelným povlečením, načechrané polštáře a luxusní přikrývky. Součástí touhy je i pochopení mužů, že by mohli s touto činností pravidelně pomáhat. Čím dříve si to prý uvědomí, tím více se budou ženy cítit oceňované a milované a budou i tím pádem chtít trávit v posteli se svým protějškem více času.

Úžasný sex, kterému předchází krátká konverzace při světle svíček, mazlení a polibky. Nebo na druhou stranu rychlovka po ránu.

Nehynoucí láska partnera, kterému nebude vadit, že žena chodí doma v pyžamu a ponožkách, není i v noci perfektně nalíčená nebo nosí doma pleťovou masku.

Mnoho žen také touží strávit dovolenou, kde by si mohly přečíst alespoň jednu knihu v klidu, aniž by se jich každých pět minut chodilo dítě na něco ptát.

Vlastnit bikiny, které prodlouží délku našich nohou, vyhladí břicho a zakryjí všechny faldy, a ve kterých se budou cítit jak Angelina Jolie.

Znát spolehlivého stavitele, který umí číst myšlenky, uklidí po sobě prach, vypláchne po sobě šálek od kávy, nic nepoškrábe a všechno splní přesně tak, jak řekne.

Užít si nerušeně dlouhou horkou koupel, pěkně v soukromí. Aby je nikdo nevyrušoval stálým klepáním, kdy už půjde ven.

Koupelnu, kde budou vždy suché a složené ručníky a umyvadlo, kde nebudou věčně zaschlé zbytky zubní pasty.

Aby je kolegové v práci zlostně neprobodávali pohledy, když musí urgentně vyzvednout nemocné dítě. Koneckonců, jednou i oni budou mít dítě, které bude potřebovat jejich pomoc.

Když si chce žena užít výlet s kamarádkami a nechá manželovi na starost děti, bylo by pěkné, když se vrátí domů, aby děti byly obstarané a hezky ležely v posteli, aby bylo umyté nádobí vyndané z myčky apod.

Aby děti byly poslušné, milující a vděčné, aby chodily spát bez odmlouvání a s úsměvem na tváři.

Čas od času by ženy potěšilo malé překvapení typu: prázdný koš na prádlo, láhev oblíbeného vína, kterou by si s partnerem spolu pěkně vychutnali, radost ovšem udělá i taková maličkost, jako možnost volit, na co se budou večer dívat a alespoň jednou za uherský rok mít možnost strávit den podle svého.

Aby se manžel alespoň někdy zapojil do péče o děti. Proč mu nepřijde divné, že odchází ráno a vrací se až večer? Proč by jednou on nemohl řešit, jestli děti měly večeři, nebo jestli mají hotové úkoly?

Proč některým mužům připadá, že ženy řídí strašně pomalu a zdržují, i když jedou plynule a podle předpisů?

Netrávit každý večer vycházkami se psem, krmením kočky nebo sháněním salátu pro králíka. Domácí mazlíček je přeci všech, proč by se o něj měly tedy starat jen ženy?

Mnoho žen by chtělo mít k dispozici 24 hodin denně svého osobního asistenta, kterému nemusí nic platit. To je to, co muži nazývají "manželkou".

Aby otec nekupoval dětem hned vše, co si řeknou. Hlavně když se matky snaží děti učit, jak důležité je umět ušetřit peníze.

A v neposlední řadě mít doma partnera či manžela se způsoby Colina Firtha, svaly Russella Crowea a penězi Simona Cowella. To je přeci to, po čem ženy touží.

(Už ani nevím, kde jsem k textu přišla, tímto se omlouvám. Leželo to u mne roky v mém "nadupaném" počítači.)

Celestýnské proroctví - James Redfield

James Redfield

Hlavní hrdina se vydá do Peru hnán touhou poznat hlubší smysl života.

Když se zahradník nudí...

Nalezeno na YouTube, chtěla jsem se podělit o radost.

Najděte si chvilinku a rozjímejte, možná vám to nastartuje radostnější den. :-)

Když se nad tím zamýšlím déle, nebylo by hezké, kdyby něco takového bylo i u nás?

... A to máme tolik nezaměstnaných...

Udělejte z maminčina mazánka chlapa

Možná vás to už napadlo - máte doma mamánka. Jenže, jak mu odstřihnout pupeční šňůru od jeho vlastní matky? Hlavu vzhůru, několik způsobů, jak ho přimět k tomu, aby se cítil víc vaším mužem, bychom pro vás měli.

Problém č. 1

NECHCE SE STĚHOVAT

Řešení:

DEJTE MU ULTIMÁTUM

Pokud jste se zamilovala do maminčina mazánka, musíte počítat s tím, že vás možná čeká jen víkendový vztah. Nevidí totiž žádný důvod, proč by se měl vzdát výhod, které mu zajišťuje bydlení s maminkou. Má vypráno, vyžehleno, navařeno a maminka je stále připravena splnit každé jeho přání. Takže bydlení s vámi ho neláká. Proč také? Od rána do večera nejste doma, k tomu po něm chcete, aby luxoval, pral a třeba i žehlil, občas nakoupil nebo vynesl koš s odpadky. Muži silně fixovaní na svou matku často donekonečna prodlužují soužití s ní pod jednou střechou. Samozřejmě, že od nich nikdy neuslyšíte, že by to dělali ve vlastním zájmu. Bydlí u ní přeci proto, že maminka potřebuje jejich pomoc, péči a kamarádství.

Co můžete udělat?

Dejte mu ultimátum a zkuste mu říci, že je potřeba, aby se rozhodl: buď budete žít společně, nebo vztah ukončíte. Pokud vás "mamánek" opravdu miluje, dokáže se odstěhovat od matky a začít nový život s vámi. Jestli toho není schopen, je asi lepší, když to zjistíte co nejdřív.

Problém č.2

PRÁCE? NIC PRO NĚJ

Řešení:

NAPIŠTE SEZNAM

Maminčin mazánek většinou mívá obě ruce levé. A co víc: netuší, že mohou sloužit například k utírání prachu či umývání nádobí. Kromě toho má sklon ignorovat hromady nádobí v dřezu a diví se, že se jeho špinavé boty přes noc samy nevyčistily. "Mamánek" totiž pracuje jen pro potěšení, případně pro vlastní realizaci. Nemá ani ponětí o tom, že jeho příjmy jsou nezbytné k zabezpečení chodu domácnosti. Klidně vyhodí půlku platu za nová cédéčka nebo zlatý řetízek pro maminku.

Co můžete udělat?

Vypracujte seznam měsíčních výdajů a připevněte ho na ledničku. Na druhý lísteček vypište domácí práce, které je třeba zvládnout během týdne. A pak k nim společně napište, co kdo a kdy udělá. Vyhnete se tak dodatečným debatám o tom, že někdo na něco zapomněl.

Problém č.3

NÁVŠTĚVY TCHÝNĚ

Řešení:

VYMĚŇTE ZÁMEK

I když se maminčin mazánek odstěhoval od maminky, chce s ní pořád být v kontaktu. Je přece nadmíru jasné, jak musí trpět, když neví, jestli měl její syn teplý oběd. Chodí k vám tedy bez pozvání, otevírá si dveře vlastním klíčem, a to třeba i v sobotu v osm hodin ráno. Když vás náhodou přistihne v intimní chvíli, se slovy "nenechte se rušit, já to nádobí umyji" odchází do kuchyně ... A vy jen bezradně přihlížíte a nevíte, co s ní.

Co můžete udělat?

Stanovte jasná pravidla. Poproste partnera, aby mamince vysvětlil, že je to vaše domácnost, váš život, a že pokud chce přijít na návštěvu, měla by se ohlásit dopředu. Pokud jí to nedokáže říci, udělejte to sama. Poproste ji, aby vám vrátila klíče (v krajním případě vyměňte zámek) a požádejte ji, aby zatelefonovala, než se k vám vypraví.

Problém č.4

PŘÍLIŠ BRZY NA DÍTĚ

Řešení:

NAPLÁNUJTE TERMÍN

"Mamánek" se do otcovství nehrne. Vzhledem k tomu, že sám je ještě dítě, neustále hledá výmluvy, proč to nejde - máte malý byt, on málo vydělává, v létě chcete jet do Tibetu ... Když se dítě přece jen narodí, maminčin mazánek nejdřív propadne panice a pak se přestěhuje do jiného pokoje, protože jedině tak se v klidu vyspí. V nočním vstávání vás tedy rozhodně nevystřídá, stejně jako vám nepomůže s přebalováním. Situace se zlepší až ve chvíli, kdy dítě začne mluvit a "mamánek" si s ním může hrát. To pak prožívá druhé dětství. Nakupuje autíčka a elektrické vláčky, které stojí tolik co váš nájem za čtvrt roku, a hraje si s nimi ještě dlouho potom, co váš malý syn už dávno usnul.

Co můžete udělat?

Pokud ještě miminko nemáte, ale chcete do jiného stavu přijít, domluvte se s ním na konkrétním termínu. A až se dítě narodí, svěřte mu je na pár hodin do péče. Bude to mít dobrý vliv na to, aby se "mamánek" začal cítit víc otcem. A ne že mu všechno přichystáte dopředu! Jen ho klidně nechte, at' se postará sám. Řekněte mu, kde najde pleny, hračky, dudlíky a pak jděte ven třeba s kamarádkou. Až se vrátíte, bude váš miláček sice naprosto vyčerpaný, ale zároveň bude na sebe hrdý. A kdo ví, třeba se v něm probudí i svědomí.

Profesor

Učitel filozofie jednoho dne přisel, do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šupliku nádobu a naplnil ji až po povrch kameny.
Potom se zeptal studentů, zda si mysli, že je nádoba plná?
Studenti s nim souhlasili, že je.
Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny, zatřásl nádobou a samozřejmě,

že kamínky popadaly mezi kameny.
Profesor se zeptal znovu. Je teď nádoba plná? Studenti se pousmáli a souhlasili, že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným piskem a vysypal ho do nádoby.
Samozřejmě písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.
Ted už byla nádoba opravdu plná.

Potom profesor řekl: Touto ukázkou jsem chtěl znázornit, že život je jako tato nádoba.

Kameny znázorňují důležité věci ve vašem životě. Jako jsou vaše rodina, partner, zdraví, děti...,všechno,

co je tak důležité.
Kdyby jste to ztratili, bylo by to velmi zničující.

Kamínky znázorňuji ostatní, méně důležité věci. Například vaše zaměstnáni, dům, auto...

A písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do nádoby jako první, nezůstane vám žádné místo

pro kameny.

To stejné platí v životě. Když budete ztrácet čas a energii na drobnosti, materiální věci, nikdy nebudete

mít čas na věci, které jsou skutečně důležité.Věnujte pozornost rozhodujícím věcem ve vašem životě.
Hrajte si se svými dětmi, vezměte svého partnera tancovat...

Vždy bude čas jit do práce, uklidit dům, uvařit oběd, nakoupit…

Dejte si záležet na kamenech (věci, na kterých vám skutečně záleží). Určete si své cile.
To ostatní jsou jen kamínky a písek.

Hodně štěstí, doufám, že se vám to podaří.

Ať tvoje ruce mají vždy co dělat,

ať máš v peněžence vždy pár korun,

a ať vždy slunce sviti na tvé okno,

ať po každém dešti určitě následuje duha,

ať máš vždy nablízku přátelskou ruku.

Přišlo mi mailem, dělím se s vámi.

Jídlem proti nachlazení

Je čas chřipek a nepříjemného nachlazení, bolestí v krku i kloubů.

Moje báječné ženy

Edita Sipeky

Prvotina Edity Sipeky Vysoká škola hubnutí překonala všechna očekávání.

Tančící kočičky

Pro potěchu oka a radostný den. :-)

Jak se zbavit starostí a začít žít

Carnegie Dale

Deset způsobů, jak vám tato kniha pomůže:

Jak získávat přátele a působit na lidi

Carnegie Dale

Příručka, která je po desítky let světovým bestselerem. Pomůže vám poznat a pochopit velké tajemství správného způsobu, jak jednat s lidmi.

Pouť

Sledujte hluboký a inspirativní příběh o rodině, přátelích a především výzvách, kterým musíme během života v tomto neustále se měnícím a komplikovaném světě čelit. Tom (Martin Sheen) je americký doktor, který přijíždí do francouzského města St. Jean Pied de Port, aby převzal ostatky svého syna, který zemřel v bouři během cesty do Santiaga, poutě známé také jako Cesta svatého Jakuba. Tom se však rozhodne na počest svého syna tuto pouť za svého potomka dokončit. Netuší však, jaký to bude mít dopad na jeho typický kalifornský život, který spíš připomíná velmi těsnou bublinu. Nezkušený Tom také zjišťuje, že na této cestě rozhodně nebude sám, brzy se setkává s poutníky z celého světa, z nichž každý řeší své vlastní problémy a každý hledá ve svém životě nějaký vyšší smysl. [Zdroj: HBO] (oficiální text distributora)

Film mne oslovil, proto o něm píšu. Tak kdo chce, ať se po něm poohlédne, je to film se zajímavou tématikou. :-)

Tvoje životní poslání – už ho znáš?

Život - největší zázrak naší planety a jeden z největších zázraků ve známém vesmíru. Kdo držel v ruce své první právě narozené miminko, ví, o čem mluvím. Jak je tohle možné? Jak se tohle stane? Je to něco tak úžasného a zároveň neuchopitelného, že vám to prostě hlava nebere.

Nebo: Chodíte ven? Kamkoli do přírody? A vnímáte všechno kolem? Nejen krásu, ale celé propojení všeho. Všechno dýchá, pulzuje životní energií, prolíná se, odděluje a spojuje.

John Lennon zpívá, že některých "věcí" se lze dotknout pouze srdcem…

A teď život průměrného Čecha:

Ráno vstává znechucen z uplynulé noci i z nadcházejícího dne. Věta "To zas bude den!" neodmyslitelně patří k rannímu pozdravu. Dva hlty kávy Standard "nastojáka" a odjezd do práce. Píchačky a znechucený výraz. Možná pár slov s kolegy na téma "hrůzy dnešního života". Přetrpí si svou "osmičku" a cestou domů se utvrdí, že všechno tady stojí za … Doma noviny, televize, chat - má-li štěstí, má virtuální erotickou přítelkyni.

Připadá vám tohle jako největší zázrak naší planety?

Taky cítíte, že tady něco nehraje?

Vnímám to už od dětství. Jen jsem to neuměla pořádně uchopit a pojmenovat.

Člověk je tak nádherná bytost! S jasnou zářící duší. Přichází ze Zdroje čisté energie, ze světla. A jeho posláním je - podržte se - ZÁŘIT! Celou svou bytostí zářit - radostí, nadšením, touhou poznávat a tvořit. Zářit štěstím, že tady mohu být. Že je mi umožněno sem přinést něco ze sebe - to nejlepší. A také být inspirací pro ty, kdo momentálně na své záření zapomněli.

Vím, že mnozí z vás zapomněli, a mnozí z nás občas zapomenou. Vím to, protože potkávám tak málo zářících lidí. Hledám způsoby, jak vás naučit, jak vám připomenout, že každý z nás umí a může zářit. To je základní životní poslání nás všech.

Nemůžete být šťastni, dokud se ZNOVU nenaučíte zářit. NEMŮŽETE ZÁŘIT, DOKUD SE znovu NENAUČÍTE BÝT ŠŤASTNI.

Možná, si někdo myslí, že ke štěstí potřebuje mnoho věcí a mnoho okolností. Snad někdo doufá, že až bude milován…

Je však třeba jen toto: Milovat sebe a projevit se skrze svou vlastní jedinečnou tvorbu. Zastav se, zmlkni a podívej se hluboko do svého nitra. Tam někde v koutku strádá Tvoje nadání. Vyzvedni ho na světlo světa, opatruj, hýčkej a rozvíjej. S nadšením si užívej každý krok - své štěstí máš na dosah.

Tluč a bude ti otevřeno. Hledej opravdu a opravdu nalezneš.

Autor: Petra Mašková

Jsem vděčný

> za partnera, který noc co noc pokrčí přikrývky, protože není venku s někým  jiným

 > za daně, které musím platit, protože to znamená, že mám stálé zaměstnaní

 > za nepořádek, který musím uklízet po oslavě, protože to znamená, že jsem obklopený přáteli

 > za šaty, které jsou mi trochu těsné, protože to znamená, že mám dostatek jídla

 > za trávník, který je třeba kosit, okna, která je třeba umývat a okapy, které je třeba opravovat, protože to  
znamená, že bydlím ve svém domě

 > za všecky stížnosti, které poslouchám na vládu, protože to znamená, že máme svobodu projevu

 > za volné parkovací místo, které je až na konci  parkoviště, protože to znamená, že mohu chodit a že jsem 
obdařený i dopravními prostředky

 > za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými, protože to znamená, že jsem štědrý

 > za kopu prádla na žehlení, protože to znamená, že mám co nosit

 > za únavu a bolavé svaly na konci dne, protože to znamená, že jsem byl schopný těžce pracovat

 > za otravný budík, který musím ráno vypnout, protože to znamená, že jsem ještě naživu

A ještě něco ...

Říká se, že člověk potřebuje jen 

1 minutu na to, aby zjistil, že se mu nějaká  osoba líbí, 1 hodinu, aby ji  správně odhadl, 

1 den, aby ji začal mít rád či milovat, ale potřebuje celý život, aby na ni zase zapomněl. 

Přátelství je v životě člověka velmi důležité!

Proč muži odcházejí od rodin

Proč muži odcházejí od rodin, když mají toto?:

1) milují svou manželku
2) milují své děti
3) s manželkou mají společné zájmy
4) tráví spolu hodně volného času
5) pomáhají si
6) mají pravidelny sex
7) plánují si budoucnost
8) váží si jeden druhého a tolerují své vlastnosti

(obrázek i článek půjčen z internetu)

Je toto všechno u Vás v pořádku?

Moudrosti života - k pousmání

Dámy, když muž řekne, že něco opraví, tak
to taky udělá. Není potřeba mu to
každých 6 měsíců připomínat.

Děti na táboře: "Nemám nic proti stezkám
odvahy, ale jít mimo dosah wifiny,
je už trochu moc..."

S manželkou si často vyměňujeme názory. Já
přicházím se svým a odcházím s jejím.

Otázka pro nablblé ochranné autorské
mafie. Když pták letí a zpívá, je to
interpret, nebo hudební nosič?

Když žena říká "Cože?", tak není hluchá.
Je jen milá a dává ti šanci říct
svůj názor lépe, jinak, opačně...

"Přišlo mi upozornění, že jsem jako jeden
z posledních zaměstnanců nevyplnil
anonymní dotazník."

Víte, na čem dobře drží kočičí chlupy? Na všem.

Co musí udělat muž? Zasadit strom,
postavit dům azplodit syna. Co musí
udělat žena? Zalévat strom, uklízet dům a
starat se o ty dva pitomce.

Policie zatkla podvodníka prodávajícího
pilulky pro věčné mládí. Jde o
recidivistu, který byl za to již trestán v
letech 1721, 1845 a 1926.

Umím karate a aikido. A taky spoustu
jiných japonských slov.

Dostal jsem nějaký prášky na tu moji
paranoidní schizofrenii,ale nežeru to.
Myslím, že ten doktor po mně jde.

Hlas moře

Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt.

Film byl na MFF v Benátkách oceněn stříbrným lvem a také Volpi cupem za herecký výkon hlavního představitele, získal i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)

Jak se bydlelo před 50 lety

Robot, který zaplnil celou jednu skříň, umakartové jádro, plechová kuchyňská linka a hlavně fronty všude a na všechno. Opravdu si myslíte, že to byla zlatá doba? Ti, co šedesátá léta zažili, si možná zavzpomínají, a ostatní se mohou divit! Víte, jak se bydlelo před padesáti lety?

Krásné věci, které v roce 1958 na výstavě EXPO v Bruselu obdivoval svět a které se nyní milovníci retro stylu pořizují znova, byly téměř k nesehnání. "Úroveň bydlení byla až do počátku sedmdesátých let poměrně nízká, kvůli orientaci na těžký průmysl nezbývaly ani materiální, ani pracovní zdroje pro výstavbu bytů, a ta se tak opožďovala," říká Míra Vandrovcová, autorka výstavy Zlatá? šedesátá, která právě probíhá v Národním památníku na Vítkově.

Do malých bytů, které se podobaly jako vejce vejci, architekti navrhovali odlehčené účelné nábytkové sestavy, takzvaný sektorový nábytek. Skládal se z několika typů unifikovaných skříněk, které si mohli majitelé složit, jak chtěli. Oblíbená, ale nesehnatelná, byla variabilní sektorová řada U100, vyráběná v letech 1957 až 1970. Kuchyňské linky v této době byly vyrobené z plechu, celá desetiletí používaný umakart je nahradil až později.

Hitem tohoto období se stal nábytek z plastu, tehdy nového materiálu, umakartové trojnohé stolky, talířové či kornoutové lustry. Ne že by byly tak dokonalé, ale drobné kousky nábytku stejně jako doplňky se daly jednodušeji sehnat. "Pobruselské" období přineslo do bydlení také abstraktní dekory a kompozice, oblé tvary, hodně výrazných pastelových tónů - a to jsou prvky, které se objevují i u současného retro nábytku.

V roce 1955 začala domácí společnost Calex vyrábět nové série svých chladniček. První automatické pračky v tehdejším Československu se vyrobily v roce 1957, ve stejném období sjíždějí z pásů podniku Tatrasmalt, které mnozí znají spíš pod pozdějším jménem Tatramat, první pečicí elektrické trouby a také ony vyhlášené automatické pračky "tatramatky". O tom, co všechno dokážou při ždímání a co s nimi dokážou manželské páry, se vyprávěly celé pohádky. Možná za to "mohla" francouzská licence, podle které se vyráběly.

Novinkami druhé poloviny 60. let se staly teflonová pánev a alobal.

Ale pozor! To, že se tyto spotřebiče vyráběly, neznamenalo, že je měl každý. Nejenže přišly na několik průměrných platů, museli jste na ně celé měsíce šetřit. Navíc bylo třeba se zapsat do pořadníku, v němž jste se ke kýženému cíli, tedy nedostatkovému zboží, mohli posunout například díky státnímu vyznamenání. I přes tyto komplikace měla na počátku šedesátých let většina domácností pračku a ledničku v roce 1965 již každá třetí domácnost.

Opravdu se vám po tomto období stýská a myslíte si, že to byla zlatá léta?

Zdroj: http://www.prozeny.cz/

Institut Galenus

Dostal se ke mně zajímavý odkaz, třeba se bude někomu hodit:

http://galenus.cz/

Informační server zaměřený na zdraví, nemoci, těhotenství, výživu, nadváhu, diety, bioenergetiku a cvičení. Databáze subjektů působících ve zdravotnictví.

Jsme náročné?

Požadavky žen kladené na muže (22 let)

1. Hezký

2. Šarmantní

3. Finančně zabezpečený

4. Umí naslouchat

5. Duchaplný

6. Dobře stavěný

7. Dobře se obléká

8. Dokáže ocenit jemné věci

9. Plný zajímavých překvapení

10. Vynalézavý, romantický milenec

Požadavky žen kladené na muže (revize, 32 let)

1. Pěkný na pohled (vlasy výhodou)

2. Otevírá dveře u auta, přidržuje židle

3. Má dost peněz na pěknou večeři

4. Víc poslouchá než mluví

5. Směje se mým vtipům

6. Nosí nákupní tašku bez výmluv

7. Má nejméně jednu kravatu

8. Ocení dobré domácí jídlo

9. Pamatuje si narozeniny a výročí

10. Je romantický aspoň jednou týdně

Požadavky žen kladené na muže (revize, 42 let)

1. Není příliš ošklivý (pleš je OK)

2. Neodjede, dokud nenastoupím do auta

3. Neochvějně pracuje, občas mě vezme na večeři

4. Přikyvuje když mluvím

5. Většinou dokáže sledovat myšlenkovou linii vtipu

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby dokázal přestavět nábytek

7. Nosí dost dlouhé tričko, aby zakrylo břicho

8. Nekupuje šampaňské se šroubovacím víčkem

9. Sundává prkýnko na záchodě

10. Skoro každý víkend se holí

Požadavky žen kladené na muže (revize, 52 let)

1. Stříhá si chlupy v nose a v uších

2. Nekrká a neškrábe se v rozkroku na veřejnosti

3. Nepůjčuje si příliš často peníze

4. Neusne, když mluvím

5. Neopakuje příliš často ty samé vtipy

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby se o víkendu dokázal zvednout z gauče

7. Obvykle nosí čisté prádlo a obě ponožky stejné

8. Ocení dobrou večeři u televize

9. Pamatuje si moje jméno

10. Sem tam se o víkendu oholí

Požadavky žen kladené na muže (revize, 62 let)

1. Nestraší malé děti

2. Pamatuje si, kde je koupelna

3. Nevyžaduje příliš mnoho peněz

4. Chrápe jen lehce

5. Pamatuje si, proč se směje

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby dokázal sám vstát

7. Obvykle nosí oblečení

8. Má rád měkká jídla

9. Nepůjčuje si moje zuby

Požadavky žen kladené na muže (revize, 72 let)

1. Dýchá

2. Trefí se do záchodové mísy

A teď: Kolik je vám let a souhlasí požadavky? U mne souhlasí 10 z 10!

Nečekej příliš dlouho

Byl jednou jeden chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevyléčitelná nemoc. I když mu bylo teprve 17 let, mohl každou chvíli umřít. Žil stále jen uzavřený v domě, pod dohledem své matky. Jednoho dne už toho ale měl dost a tak se rozhodl jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů. Když šel okolo obchodu s hudebninami, uviděl nádherné děvče, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se po ničem jiném, jen po ni. Stále více se blížil k přepážce, kde stála. Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala:

"Mohu vám nějak pomoci?"

Chlapec uviděl ten nejkrásnější úsměv, který kdy viděl. Pocítil potřebu ji políbit právě v tomto momentu. Koktavě odvětil: "Ano, eeehhh, uuuhhh ... rád bych koupil jedno CD." Bez přemyšlení vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chcete to zabalit?" zeptalo se děvče zase s úsměvem. Odpověděl, že ano, a kýval souhlasně hlavou; ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným balíčkem, který mu předala. On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD. To děvče stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domů, kde je položil nerozbalené do šuplíku. Příliš se styděl, aby ji pozval, aby si s ním vyšla. Ačkoliv se snažil, nešlo mu to. I jeho matka se pokoušela ho v tom povzbudit. Další den se odvážil a odhodlaně vyšel k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal si jej a když se dívka nedívala, rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním číslem a vyběhl z obchodu ven. ...Crrrrrr !!! Matka sňala sluchátko: "Ano?". Bylo to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto zničená začala plakat a řekla: "Vy to nevíte, .... včera zemřel." Bylo příliš dlouho ticho, až na pláč matky, který se v sluchátku ozýval. Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej připomněla. Rozhodla se začít s tříděním jeho věcí. Otevřela šuplík a k jejímu překvapení se tam tyčily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvědavá, bylo tam tolik k viděni a ona se nemohla udržet, vzala jedno, sedla si na postel, začala je rozbalovat a našla u něj přiložený i kus papíru. Vzala ho do rukou a začala číst. Stálo na něm: "Ahoj!!!, jsi fakt milý, chtěl by sis se mnou někdy vyjít? Líbíš se mi. Sofia." S hlasitou emocí otevřela matka ještě jedno CD, a i z něj vylétl ven papír, i z dalších CD ... na všech stálo to stejné. Ponaučení: takový je život ... nečekej příliš dlouho na chvíli, v níž můžeš někomu říct, co cítíš. Pověz to ještě dnes. Zítra může být už příliš pozdě.

Opět ke mně připlulo mailem. Obrázek půjčen z internetu.

Nádherná Zelená

Je to zvláštní, ale tenhle film byl natočen francouzskou režisérkou Coline Serreau již v roce 1996. A teprve nedávno začal pozvolna spatřovat světlo světa. Údajně byl celou dobu zakázán Evropskou Unií, já si spíš myslím, že nebyl oficiálně povolen a podporován (tedy že nebylo vhodné, aby se objevil dřív než nyní). Přece jen, míra únosnosti toho co přináší je dost náročná. V celé nahotě se v něm totiž postupně objevují pravdivé obrazy o naší kultuře a civilizaci. A já vlastně docela chápu negativní reakce těch, kterým sebral půdu pod nohama. Je to blbý, když zjistíte, že kulturní jistoty na které jste se spoléhal/a v tomto světě jsou pouhou iluzí. Máte pak dvě možnosti: zvolit život, unést sebe a zůstat s očima otevřenýma, anebo to všechno (včetně sebe) popřít a zakousnout se do hovězího steaku v luxusní restauraci jako to udělal zrádce v Matrixu a nahlas říct tu slavnou větu: "Sladká nevědomost!".

Roztomilý příběh o konfrontaci čistého života z jiné planety s našimi nesmyslnými "normálnostmi". Lehce ukazuje absurditu našich uspěchaných životů...

Úžasná komedie, která se zejména nyní stává velmi aktuální. - Ano, žijeme zde na Zemi zcela "odpojeni" od samotné podstaty, žijeme pouze hmotnými statky, ničíme tu krásnou modrou, zelenou a živou Zemi, myslíme minulostí a budoucností, ve stresu a negaci, a zcela míjíme přítomný okamžik, jedině ve kterém můžeme vidět tu krásu kolem sebe a tvořit umění a lásku. Naštěstí přichází doba, o které se ve filmu mluví, totiž kdy lidé se stanou vědomými, ne-MOCNÍ odejdou z tohoto světa a ti ostatní budou žít v souladu s vesmírnými zákony.

Mimozemšťanka Mila se stává dobrovolnicí, která se rozhodla navštívit planetu Zemi. Nikomu jinému se na ni na rozdíl od jiných planet letět nechce, protože Země je hrozná, ale přece jen už je to dvě stě let, co byla navštívená naposledy, takže by se tam někdo měl podívat. Mila proto přilétá do Paříže, a jediné, co má u sebe, jsou batikované šaty. Pomalu se začíná seznamovat s prapodivnou současnou společností, ve které se musí platit podivnými papírky, jídlo se nedá jíst, vzduch dýchat, každý je nemocný, ženy musejí používat jakési "rtěnky", bez kterých by na ně ostatní lidé nebyli hodní. (oficiální text distributora)

Film se mi líbil, podle mne stojí za shlédnutí. Akorát nevím, zda se všem bude líbit tolik jako mně. Budu ráda, když mi napíšete, kdo film již viděl a jaký dojem u něj zanechal.

Mont Blanc

Pěkná podívaná, KLIKNI ZDE

Nechci vás okrádat o vás drahocenný čas, ale těch to deset minut stojí za to! Pusťte si a nechce se unášet vzduchem a zasněženou krajinou s doprovodem příjemné hudby. :-)

Diplom od Milušky

Miluška ráda dává fotohádanky. Tentokrát zvolila obrázek ohňostroje. Byla to docela těžká hádanka, přesto mi má intuice řekla, jaká asi bude odpověď. A odpověď byla správná. A Miluška vyrobila krásný diplomek. Tady je:

Miluško, ještě jednou Ti děkuji!

A tady je obrázek ohňostroje, jak jsem ho viděla letos já:

A takhle mi vykvetl první kvítek vánočního kaktusu, vypěstovaného ze tří lístků:

Potěšil mne, snad potěší i vás.