Jsem vděčný

> za partnera, který noc co noc pokrčí přikrývky, protože není venku s někým  jiným

 > za daně, které musím platit, protože to znamená, že mám stálé zaměstnaní

 > za nepořádek, který musím uklízet po oslavě, protože to znamená, že jsem obklopený přáteli

 > za šaty, které jsou mi trochu těsné, protože to znamená, že mám dostatek jídla

 > za trávník, který je třeba kosit, okna, která je třeba umývat a okapy, které je třeba opravovat, protože to  
znamená, že bydlím ve svém domě

 > za všecky stížnosti, které poslouchám na vládu, protože to znamená, že máme svobodu projevu

 > za volné parkovací místo, které je až na konci  parkoviště, protože to znamená, že mohu chodit a že jsem 
obdařený i dopravními prostředky

 > za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými, protože to znamená, že jsem štědrý

 > za kopu prádla na žehlení, protože to znamená, že mám co nosit

 > za únavu a bolavé svaly na konci dne, protože to znamená, že jsem byl schopný těžce pracovat

 > za otravný budík, který musím ráno vypnout, protože to znamená, že jsem ještě naživu

A ještě něco ...

Říká se, že člověk potřebuje jen 

1 minutu na to, aby zjistil, že se mu nějaká  osoba líbí, 1 hodinu, aby ji  správně odhadl, 

1 den, aby ji začal mít rád či milovat, ale potřebuje celý život, aby na ni zase zapomněl. 

Přátelství je v životě člověka velmi důležité!

Proč muži odcházejí od rodin

Proč muži odcházejí od rodin, když mají toto?:

1) milují svou manželku
2) milují své děti
3) s manželkou mají společné zájmy
4) tráví spolu hodně volného času
5) pomáhají si
6) mají pravidelny sex
7) plánují si budoucnost
8) váží si jeden druhého a tolerují své vlastnosti

(obrázek i článek půjčen z internetu)

Je toto všechno u Vás v pořádku?

Moudrosti života - k pousmání

Dámy, když muž řekne, že něco opraví, tak
to taky udělá. Není potřeba mu to
každých 6 měsíců připomínat.

Děti na táboře: "Nemám nic proti stezkám
odvahy, ale jít mimo dosah wifiny,
je už trochu moc..."

S manželkou si často vyměňujeme názory. Já
přicházím se svým a odcházím s jejím.

Otázka pro nablblé ochranné autorské
mafie. Když pták letí a zpívá, je to
interpret, nebo hudební nosič?

Když žena říká "Cože?", tak není hluchá.
Je jen milá a dává ti šanci říct
svůj názor lépe, jinak, opačně...

"Přišlo mi upozornění, že jsem jako jeden
z posledních zaměstnanců nevyplnil
anonymní dotazník."

Víte, na čem dobře drží kočičí chlupy? Na všem.

Co musí udělat muž? Zasadit strom,
postavit dům azplodit syna. Co musí
udělat žena? Zalévat strom, uklízet dům a
starat se o ty dva pitomce.

Policie zatkla podvodníka prodávajícího
pilulky pro věčné mládí. Jde o
recidivistu, který byl za to již trestán v
letech 1721, 1845 a 1926.

Umím karate a aikido. A taky spoustu
jiných japonských slov.

Dostal jsem nějaký prášky na tu moji
paranoidní schizofrenii,ale nežeru to.
Myslím, že ten doktor po mně jde.

Hlas moře

Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt.

Film byl na MFF v Benátkách oceněn stříbrným lvem a také Volpi cupem za herecký výkon hlavního představitele, získal i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)

Jak se bydlelo před 50 lety

Robot, který zaplnil celou jednu skříň, umakartové jádro, plechová kuchyňská linka a hlavně fronty všude a na všechno. Opravdu si myslíte, že to byla zlatá doba? Ti, co šedesátá léta zažili, si možná zavzpomínají, a ostatní se mohou divit! Víte, jak se bydlelo před padesáti lety?

Krásné věci, které v roce 1958 na výstavě EXPO v Bruselu obdivoval svět a které se nyní milovníci retro stylu pořizují znova, byly téměř k nesehnání. "Úroveň bydlení byla až do počátku sedmdesátých let poměrně nízká, kvůli orientaci na těžký průmysl nezbývaly ani materiální, ani pracovní zdroje pro výstavbu bytů, a ta se tak opožďovala," říká Míra Vandrovcová, autorka výstavy Zlatá? šedesátá, která právě probíhá v Národním památníku na Vítkově.

Do malých bytů, které se podobaly jako vejce vejci, architekti navrhovali odlehčené účelné nábytkové sestavy, takzvaný sektorový nábytek. Skládal se z několika typů unifikovaných skříněk, které si mohli majitelé složit, jak chtěli. Oblíbená, ale nesehnatelná, byla variabilní sektorová řada U100, vyráběná v letech 1957 až 1970. Kuchyňské linky v této době byly vyrobené z plechu, celá desetiletí používaný umakart je nahradil až později.

Hitem tohoto období se stal nábytek z plastu, tehdy nového materiálu, umakartové trojnohé stolky, talířové či kornoutové lustry. Ne že by byly tak dokonalé, ale drobné kousky nábytku stejně jako doplňky se daly jednodušeji sehnat. "Pobruselské" období přineslo do bydlení také abstraktní dekory a kompozice, oblé tvary, hodně výrazných pastelových tónů - a to jsou prvky, které se objevují i u současného retro nábytku.

V roce 1955 začala domácí společnost Calex vyrábět nové série svých chladniček. První automatické pračky v tehdejším Československu se vyrobily v roce 1957, ve stejném období sjíždějí z pásů podniku Tatrasmalt, které mnozí znají spíš pod pozdějším jménem Tatramat, první pečicí elektrické trouby a také ony vyhlášené automatické pračky "tatramatky". O tom, co všechno dokážou při ždímání a co s nimi dokážou manželské páry, se vyprávěly celé pohádky. Možná za to "mohla" francouzská licence, podle které se vyráběly.

Novinkami druhé poloviny 60. let se staly teflonová pánev a alobal.

Ale pozor! To, že se tyto spotřebiče vyráběly, neznamenalo, že je měl každý. Nejenže přišly na několik průměrných platů, museli jste na ně celé měsíce šetřit. Navíc bylo třeba se zapsat do pořadníku, v němž jste se ke kýženému cíli, tedy nedostatkovému zboží, mohli posunout například díky státnímu vyznamenání. I přes tyto komplikace měla na počátku šedesátých let většina domácností pračku a ledničku v roce 1965 již každá třetí domácnost.

Opravdu se vám po tomto období stýská a myslíte si, že to byla zlatá léta?

Zdroj: http://www.prozeny.cz/

Institut Galenus

Dostal se ke mně zajímavý odkaz, třeba se bude někomu hodit:

http://galenus.cz/

Informační server zaměřený na zdraví, nemoci, těhotenství, výživu, nadváhu, diety, bioenergetiku a cvičení. Databáze subjektů působících ve zdravotnictví.

Jsme náročné?

Požadavky žen kladené na muže (22 let)

1. Hezký

2. Šarmantní

3. Finančně zabezpečený

4. Umí naslouchat

5. Duchaplný

6. Dobře stavěný

7. Dobře se obléká

8. Dokáže ocenit jemné věci

9. Plný zajímavých překvapení

10. Vynalézavý, romantický milenec

Požadavky žen kladené na muže (revize, 32 let)

1. Pěkný na pohled (vlasy výhodou)

2. Otevírá dveře u auta, přidržuje židle

3. Má dost peněz na pěknou večeři

4. Víc poslouchá než mluví

5. Směje se mým vtipům

6. Nosí nákupní tašku bez výmluv

7. Má nejméně jednu kravatu

8. Ocení dobré domácí jídlo

9. Pamatuje si narozeniny a výročí

10. Je romantický aspoň jednou týdně

Požadavky žen kladené na muže (revize, 42 let)

1. Není příliš ošklivý (pleš je OK)

2. Neodjede, dokud nenastoupím do auta

3. Neochvějně pracuje, občas mě vezme na večeři

4. Přikyvuje když mluvím

5. Většinou dokáže sledovat myšlenkovou linii vtipu

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby dokázal přestavět nábytek

7. Nosí dost dlouhé tričko, aby zakrylo břicho

8. Nekupuje šampaňské se šroubovacím víčkem

9. Sundává prkýnko na záchodě

10. Skoro každý víkend se holí

Požadavky žen kladené na muže (revize, 52 let)

1. Stříhá si chlupy v nose a v uších

2. Nekrká a neškrábe se v rozkroku na veřejnosti

3. Nepůjčuje si příliš často peníze

4. Neusne, když mluvím

5. Neopakuje příliš často ty samé vtipy

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby se o víkendu dokázal zvednout z gauče

7. Obvykle nosí čisté prádlo a obě ponožky stejné

8. Ocení dobrou večeři u televize

9. Pamatuje si moje jméno

10. Sem tam se o víkendu oholí

Požadavky žen kladené na muže (revize, 62 let)

1. Nestraší malé děti

2. Pamatuje si, kde je koupelna

3. Nevyžaduje příliš mnoho peněz

4. Chrápe jen lehce

5. Pamatuje si, proč se směje

6. Je v dostatečně dobré kondici, aby dokázal sám vstát

7. Obvykle nosí oblečení

8. Má rád měkká jídla

9. Nepůjčuje si moje zuby

Požadavky žen kladené na muže (revize, 72 let)

1. Dýchá

2. Trefí se do záchodové mísy

A teď: Kolik je vám let a souhlasí požadavky? U mne souhlasí 10 z 10!

Nečekej příliš dlouho

Byl jednou jeden chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevyléčitelná nemoc. I když mu bylo teprve 17 let, mohl každou chvíli umřít. Žil stále jen uzavřený v domě, pod dohledem své matky. Jednoho dne už toho ale měl dost a tak se rozhodl jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů. Když šel okolo obchodu s hudebninami, uviděl nádherné děvče, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se po ničem jiném, jen po ni. Stále více se blížil k přepážce, kde stála. Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala:

"Mohu vám nějak pomoci?"

Chlapec uviděl ten nejkrásnější úsměv, který kdy viděl. Pocítil potřebu ji políbit právě v tomto momentu. Koktavě odvětil: "Ano, eeehhh, uuuhhh ... rád bych koupil jedno CD." Bez přemyšlení vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chcete to zabalit?" zeptalo se děvče zase s úsměvem. Odpověděl, že ano, a kýval souhlasně hlavou; ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným balíčkem, který mu předala. On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD. To děvče stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domů, kde je položil nerozbalené do šuplíku. Příliš se styděl, aby ji pozval, aby si s ním vyšla. Ačkoliv se snažil, nešlo mu to. I jeho matka se pokoušela ho v tom povzbudit. Další den se odvážil a odhodlaně vyšel k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal si jej a když se dívka nedívala, rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním číslem a vyběhl z obchodu ven. ...Crrrrrr !!! Matka sňala sluchátko: "Ano?". Bylo to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto zničená začala plakat a řekla: "Vy to nevíte, .... včera zemřel." Bylo příliš dlouho ticho, až na pláč matky, který se v sluchátku ozýval. Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej připomněla. Rozhodla se začít s tříděním jeho věcí. Otevřela šuplík a k jejímu překvapení se tam tyčily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvědavá, bylo tam tolik k viděni a ona se nemohla udržet, vzala jedno, sedla si na postel, začala je rozbalovat a našla u něj přiložený i kus papíru. Vzala ho do rukou a začala číst. Stálo na něm: "Ahoj!!!, jsi fakt milý, chtěl by sis se mnou někdy vyjít? Líbíš se mi. Sofia." S hlasitou emocí otevřela matka ještě jedno CD, a i z něj vylétl ven papír, i z dalších CD ... na všech stálo to stejné. Ponaučení: takový je život ... nečekej příliš dlouho na chvíli, v níž můžeš někomu říct, co cítíš. Pověz to ještě dnes. Zítra může být už příliš pozdě.

Opět ke mně připlulo mailem. Obrázek půjčen z internetu.

Nádherná Zelená

Je to zvláštní, ale tenhle film byl natočen francouzskou režisérkou Coline Serreau již v roce 1996. A teprve nedávno začal pozvolna spatřovat světlo světa. Údajně byl celou dobu zakázán Evropskou Unií, já si spíš myslím, že nebyl oficiálně povolen a podporován (tedy že nebylo vhodné, aby se objevil dřív než nyní). Přece jen, míra únosnosti toho co přináší je dost náročná. V celé nahotě se v něm totiž postupně objevují pravdivé obrazy o naší kultuře a civilizaci. A já vlastně docela chápu negativní reakce těch, kterým sebral půdu pod nohama. Je to blbý, když zjistíte, že kulturní jistoty na které jste se spoléhal/a v tomto světě jsou pouhou iluzí. Máte pak dvě možnosti: zvolit život, unést sebe a zůstat s očima otevřenýma, anebo to všechno (včetně sebe) popřít a zakousnout se do hovězího steaku v luxusní restauraci jako to udělal zrádce v Matrixu a nahlas říct tu slavnou větu: "Sladká nevědomost!".

Roztomilý příběh o konfrontaci čistého života z jiné planety s našimi nesmyslnými "normálnostmi". Lehce ukazuje absurditu našich uspěchaných životů...

Úžasná komedie, která se zejména nyní stává velmi aktuální. - Ano, žijeme zde na Zemi zcela "odpojeni" od samotné podstaty, žijeme pouze hmotnými statky, ničíme tu krásnou modrou, zelenou a živou Zemi, myslíme minulostí a budoucností, ve stresu a negaci, a zcela míjíme přítomný okamžik, jedině ve kterém můžeme vidět tu krásu kolem sebe a tvořit umění a lásku. Naštěstí přichází doba, o které se ve filmu mluví, totiž kdy lidé se stanou vědomými, ne-MOCNÍ odejdou z tohoto světa a ti ostatní budou žít v souladu s vesmírnými zákony.

Mimozemšťanka Mila se stává dobrovolnicí, která se rozhodla navštívit planetu Zemi. Nikomu jinému se na ni na rozdíl od jiných planet letět nechce, protože Země je hrozná, ale přece jen už je to dvě stě let, co byla navštívená naposledy, takže by se tam někdo měl podívat. Mila proto přilétá do Paříže, a jediné, co má u sebe, jsou batikované šaty. Pomalu se začíná seznamovat s prapodivnou současnou společností, ve které se musí platit podivnými papírky, jídlo se nedá jíst, vzduch dýchat, každý je nemocný, ženy musejí používat jakési "rtěnky", bez kterých by na ně ostatní lidé nebyli hodní. (oficiální text distributora)

Film se mi líbil, podle mne stojí za shlédnutí. Akorát nevím, zda se všem bude líbit tolik jako mně. Budu ráda, když mi napíšete, kdo film již viděl a jaký dojem u něj zanechal.

Mont Blanc

Pěkná podívaná, KLIKNI ZDE

Nechci vás okrádat o vás drahocenný čas, ale těch to deset minut stojí za to! Pusťte si a nechce se unášet vzduchem a zasněženou krajinou s doprovodem příjemné hudby. :-)

Diplom od Milušky

Miluška ráda dává fotohádanky. Tentokrát zvolila obrázek ohňostroje. Byla to docela těžká hádanka, přesto mi má intuice řekla, jaká asi bude odpověď. A odpověď byla správná. A Miluška vyrobila krásný diplomek. Tady je:

Miluško, ještě jednou Ti děkuji!

A tady je obrázek ohňostroje, jak jsem ho viděla letos já:

A takhle mi vykvetl první kvítek vánočního kaktusu, vypěstovaného ze tří lístků:

Potěšil mne, snad potěší i vás.

Dalajlámovo proroctví

Návod pro život

Posaďte se na chvíli a věnujte pár okamžiků přečtení těchto řádek. Zamyslete se nad jejich obsahem, třeba v něm naleznete něco, co se vás týká.

1. Vezměte v úvahu, že velká láska a velké skutky zahrnují velké riskování.

2. Když prohrajete, nenechejte si ujít ponaučení proč.

3. Držte se tří R:

- respektu vůči sobě
- respektu vůči ostatním
- responsibility - zodpovědnosti za všechny svoje činy.

4. Pamatujte si, že když nedostanete to co chcete, je to někdy skvělý zásah štěstí.

5. Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit.

6. Nedovolte, aby malé neshody zranily velké přátelství.

7. Když si uvědomíte, že jste udělali chybu, udělejte okamžitě kroky k její nápravě.

8. Každý den buďte nějaký čas o samotě.

9. Otevřete svoji náruč změně, ale nevzdávejte se při tom svých hodnot.

10. Pamatujte si, že mlčení je někdy ta nejlepší odpověď.

11. Žijte dobrý, čestný život. Až potom zestárnete a budete se dívat zpět, budete se moci těšit z něho podruhé.

12. Milující atmosféra ve vaší domácnosti je základem vašeho života.

13. Při neshodě s vašimi milovanými, řešte pouze přítomnou situaci. Nevynášejte na světlo minulost.

14. Sdílejte svoje poznatky. Je to způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti.

15. Buďte jemní k Zemi.

16. Jednou do roka se vypravte někam, kde jste nikdy před tím nebyli.

17. Pamatujte si, že nejlepší vztah je ten, ve kterém vaše vzájemná láska je větší, než vaše vzájemné potřeby.

18. Posuzujte svůj úspěch tím, čeho jste se museli vzdát, aby jste ho dosáhli.

19. Přistupujte k lásce i vaření s hravou bezstarostnou odevzdaností.

Přišlo mi mailem, jak jinak.

Řídíte se jeho radami ve svém denodenném životě?

Gulášová polévka

Včera večer jsem uvařila gulášovou polévku. Tady je už na talíři. Byla bezva, s lámankovým chlebem nalámaným do talíře, mňam! Všichni se olizovali! Tady je recept:

Potřebujeme:

cibule, masox kostka, maso mleté, brambory, mletá paprika, česnek, sůl, pepř, majoránka, mouka a voda

(množství ingrediencí si určete podle množství strávníků)

Postup přípravy:

na oleji nechame zpěnit najemno nakrajenou cibulku - pak dáme mleté maso a mletou papriku, to vše promícháme, pak zalejeme vodou a přidame masox, sůl, pepř, majoránku a česnek a dáme brambory nakrájené na malé kostičky ..... chvilku povaříme, tak dlouho, dokud brambory nezměknou, pak jen zahustíme moukou nebo ještě raději rozlámaným chlebem do změknutí.

Med a skořice

Je zjištěno, že směs medu a skořice pomáhá léčit spoustu nemocí.

Muž

Malá dívka vyrostla a stala se ženou, avšak stále nerozuměla, proč muži nepláčí.

Nakonec volala Boha a když se dovolala, zeptala se:

"Bože, proč se muži nikdy nerozpláčou?"

Bůh odpověděl:

"Když jsem tvořil muže, neměl jsem správnou představu.

Udělal jsem jim dost silné plece, aby unesli váhu světa, ale natolik křehké, že neunesou ani sami sebe.

Dal jsem mu vnitřní sílu, aby vydržel se svou ženou navzdory jejím rozmarům a aby zakusil každou myslitelnou útrapu. Od sousedů, od dětí, od šéfů, od přátel aby snášeli štulce a zrady.

Dal jsem mu neohroženost, aby necítil riziko a všude se vrhal střemhlav.

Dal jsem mu cit, ne tak rafinovaný, ale dostatečně průrázný, aby mohl jít za svou láskou kamkoliv.

Dal jsem mu energii, aby zdolával překážky a aby zbytečně nemrhal časem.

Dal jsem mu naději, kterou překoná i hluboká hoře a která ho znovuzrodí.

Ale ze všeho nejvíc jsem mu věnoval odvahy, aby i v nouzi tušil, že čin žadá od muže vroucnost a moře odhodlání, které je ze všech sil na světě největší."

Toto jsem dostala jako komentář na včerejší článek s názvem Žena od stuprum, za což moc děkuji.

Žena

Malý chlapec se ptá mámy:
"Proč pláčeš?"
"Protože jsem žena," odpověděla mu.
"Nerozumím," pověděl syn.
Jeho máma ho jen objala a poveděla:
"A nikdy ani neporozumíš."
Za nedlouho se chlapec zeptal svého otce:
"Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?"
"Všecky ženy pláčou bez důvodu," bylo vše, co mohl otec odpovědět.

Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčí.
Nakonec volal Boha a když se dovolal, zeptal se:
"Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce??"
Bůh odpověděl:
"Když jsem tvořil ženu, musela být výjimečná.

Udělal jsem jí plece dost silné na to, aby unesla váhu světa,

ale natolik jemné, aby poskytovala pohodlí.
Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí,

které jednou velmi okusí od svých dětí.
Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže stále pokračovat,
když se všichni ostatní vzdávají, a starat se o svoji rodinu navzdory
chorobám a únavě bez stěžování.
Dal jsem jí cit, milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy,

kdy ji její dítě hluboce ranilo.
Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám
a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce.
Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy neraní svoji ženu,

ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něho bez výhrad.
A nakonec jsem jí dal slzu, kterou uroní, která je výlučně její,
aby ji použila kdykoliv je to potřeba.

Vidíš:
Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu, jakým si češe vlasy.
Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

Přiletělo ke mně mailem.

Koťata připravující se k letu na Mars

Krystaly - hra

Crystal Clear je zábavná oddechová hra, ve které si budete moci vyzkoušet tahové machinace s barevnými krystaly. Nejprve klikněte na krystal, kterým chcete pohnout, a následně vyberte místo pro přesun. Dostanete-li k sobě 5 stejných krystalů, obsazená pole se uvolní.

klikni sem

Pro chvíle oddychu, kteří si rádi hrají. Já vím, někdo napíše, že tolik času nemá, někdo zase, že takové hry nehraje.

A jak jste na tom vy? Zablbnete si na chvilku? Potěší vás chvilka odreagování od povinností?