ŽIJEŠ PRÁVĚ TEĎ A TADY... ALE JAK? TO ZÁLEŽÍ JEN NA TOBĚ, JAKOU SI VYBEREŠ CESTU ŽIVOTEM!


úterý 30. prosince 2014

Vánoce dříve - pro pamětníky

Přišel mi meilem zajímavý odkaz, jistě se vám bude líbit jako mně.


pátek 19. prosince 2014

Kam se poděl můj Sýr?

Spencer Johnson

Úžasný způsob jak se vyrovnat se změnami ve Vaší práci a Vašem životě.

sobota 13. prosince 2014

Dojemný příběh o Lásce a Rozchodu

lubov-i-razluka-big
Na kraji pole stály Láska a Rozchod a kochaly se pohledem na mladý pár.


Rozchod si nadšeně zamnul ruce: "Vsaď se, že je rozloučím?"

Láska požádala: "Nech mě jedenkrát k nim přijít a pak si můžeš dělat, co chceš - a uvidíme, jestli je dokážeš odloučit".

Rozchod souhlasil.

Láska přistoupila k mladému páru, přitiskla se k němu, pohlédla každému z nich do očí a uviděla, jak mezi nimi proběhla jiskra…

Láska od nich odešla a řekla: "Teď je řada na tobě".

Rozchod řekl: "Ne, ne, teď nic dělat nemůžu, teď jsou jejich srdce naplněna láskou. Zaskočím k nim později".

Uběhl nějaký čas.


Rozchod vešel do domu a uviděl mladou maminku s dítětem a otce. Rozchod doufal, že láska už pominula, ale když pohlédl do jejich očí, spatřil v nich Vděčnost. Pokrčil rameny: "No co, zajdu sem později".


Po letech se u nich Rozchod znovu objevil - v domě rámusily děti, vtom se z práce vrátil unavený muž a matka děti uklidňovala.Právě teď se to musí povést, teď je odloučí, vždyť za tu dobu musely jak Láska tak Vděčnost z jejich srdcí dávno vyvanout! Jenomže když teď nahlédl do jejich očí, uviděl Úctu a Porozumění. "Hm, tak později", zavrčel Rozchod.


A přišel zas. Vidí, děti jsou už dospělé a šediví rodiče jim pomáhají radou. Podíval se jim do očí a zasupěl: uviděl v nich Důvěru. "No, však mi nikam nezmizí, vrátím se později", zaskřehotal Rozchod a práskl dveřmi.


Uplynul čas, Rozchod nakukuje do domu, kde už běhají vnuci a u krbu sedí a ohřívá se stará babička.

Rozchod se zaradoval: "Tak přece - teď přišla moje chvíle".


Chtěl rychle nahlédnout do stařenčiných očí, jenže ta náhle vstala a vyšla z domu. Rozchod spěchal za ní.

Stařenka došla na hřbitov a posadila se u jednoho hrobu. Byl to hrob jejího muže.

"Mám zpoždění, protáhl zklamaně Rozchod, - čas udělal práci za mě". A pohlédl ještě jednou do očí staré ženy. A uviděl Vzpomínku - Vzpomínku na Lásku, Vděčnost, Úctu, Porozumění a Důvěru…

Zdroj ZDE

středa 10. prosince 2014

Strava v zimě

Aby byl člověk zdravý, měl by žít v souladu s přírodou. A proto je jasné, že bychom se i svým stravováním měli přizpůsobovat ročním obdobím.

úterý 9. prosince 2014

pondělí 8. prosince 2014

CHRÁM PĚTILETÉHO

Legenda o čisté dětské lásce

Korejský animovaný film vycházející ze skutečného příběhu, který se odehrál v 16. století.

Dva sirotci, Gami, mladá nevidomá dívka a její malý bratr Gilson, se potulují krajinou. Narazí na buddhistické mnichy, kteří je vezmou s sebou do svého kláštera. Zatímco stydlivá holčička zde nachází klid a snaží se i přes svou slepotu pomáhat, mladší bratr je hyperaktivní a často se dostává do potíží. V zimě odchází Gilson meditovat s mnichem do hor, aby naučil sestru vidět i se zavřenýma očima.

Film jsem našla náhodně, ale podívala jsem se a nezklamal mne.Zanechal ve mně otisk, a takové filmy se mi líbí. Nechci psát více, ale doporučuji, můžete se těšit - a snad vás nezklame.

Film najdete ZDE.

sobota 6. prosince 2014

Test: Znáte přísloví

Víte, co znamená přísloví "Ruka ruku myje"? Čeho je největší krajíc? Koho nouze naučila housti? Jste si jisti? Abyste nedopadli jako "sedláci u Chlumce". Snad vám náš test nepřijde těžký, a kdyby, nezapomeňte, že "Koho chleba jíš...".
Znáte přísloví? Tak se ukažte!

Klikni na odkaz ZDE.

čtvrtek 4. prosince 2014

Hra Portrét

Máte-li čas a chuť, pojďte si namalovat portrét. Chce to jen trochu fantazie.

Klikni SEM.

středa 3. prosince 2014

Zakázané uvolnění - Michal Hrůza

Dnes vám vkládám písničku, jejíž melodii jsem znala, ale text mi přišel do hlavy až teď. Nevím, jestli to máte taky tak jako já, že dlouho znáte melodii, aniž znáte i text. A nyní se mi poštěstilo, vnímám z písničky obojí a chci se s tím vám podělit. Třeba ji znáte, třeba vám nic neříká, mně se ten text líbí. A vám?

Zdroj písničky YouTube.

Ještě přidám překopírovaný text Z TÉTO STRÁNKY, abyste si mohli zpívat také. Já, když vidím text napsaný, lépe jej vnímám, jsem spíše zrakový typ. Někdo je třeba sluchový a stačí mu slyšet. Tak do toho!

Někdy je to tak a nezmůžeš s tím nic,
můžeš se jen smát ze svých plných plic.
Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc,
stačí poslouchat, co se snažím říct.
Můžeš tady stát, všemu vzdorovat,
udělat to pak,tak jak to máš rád.
Nebudem se prát, nemusíš mít strach,
chce to akorát realizovat.

Na chvíli zavřít oči, vesmír se pootočí,
taky můžeš mít, co si budeš přát a co budeš chtít!

Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte mi.
Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami.
Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi.
Je to pravda, bludnej kruh, zakázané uvolnění.


Někdy je to tak a nezmůžeš s tím nic,
můžeš se jen smát ze svých plných plic.
Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc,
stačí poslouchat, co se snažím říct.

Na chvíli zavřít oči, vesmír se pootočí,
taky můžeš mít, co si budeš přát a co budeš chtít!

Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte mi.
Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami.
Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi.
Je to pravda, bludnej kruh, já se chci vznášet nad zemí.

Nad hlavou je můj svět, prosím vás, odpusťte mi.
Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami.
Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi.
Je to pravda, bludnej kruh, zakázané uvolnění.

No, text jsem měla předpřipraven a najednou vidím, že tato písnička je jednou z těch, co vyhrály Zlatého Slavíka. Takže vám asi budu připadat jako neznalá, ale přiznám se, že já na televizi téměř nekoukám, tak mne omluvte. :-)


úterý 2. prosince 2014

Miláčku, nikdo ti nic není dlužen


milaja-big

V roce 1966 napsal investiční analytik Harry Brown své devítileté dcerce dopis, který je dosud často citován. Brown tam dcerce vysvětloval, že nic na tomto světě - dokonce ani lásku - nelze brát jako něco daného.


Ahoj miláčku,

Jsou Vánoce a já mám obvyklý problém: vybrat pro tebe dárek. Vím, co ti udělá radost - knížky, hry a oblečení. Ale já jsem ješitný, rád bych ti dal něco, co s tebou zůstane delší dobu než jen několik dnů nebo třeba i let. Chtěl bych ti dát něco, co ti mě bude připomínat každé Vánoce. A myslím, že jsem takový dárek našel. Daruju ti jednu prostou pravdu, které jsem se učil mnoho let. Jestli ji pochopíš dnes, obohatíš svůj život na mnoho způsobů a ušetří ti to spoustu problémů v budoucnosti.

Tak tedy: nikdo ti není nic dlužen.


Znamená to, že nikdo nežije pro tebe, dítě moje. Protože nikdo není ty. Každý člověk žije sám pro sebe. A jediné, co může cítit, je jeho vlastní štěstí. Jestli dokážeš pochopit, že nikdo není povinen organizovat pro tebe štěstí, ušetříš si očekávání nemožného.


Znamená to, že nikdo není povinen tě milovat. Jestliže tě někdo má rád, pak to znamená, že je v tobě cosi zvláštního, co ho činí šťastným. Zjisti, co to je, a snaž se to ještě posílit, pak budeš milována ještě více.

Když pro tebe lidé něco dělají, děje se to jenom proto, že oni sami to chtějí dělat. Proto, že je v tobě něco pro ně důležitého, něco, co vyvolává jejich přání se ti zalíbit. Rozhodně ne proto, že by ti tím byli povinni. Jestliže tví kamarádi chtěji být s tebou, neděje se to z pocitu povinnosti.


Nikdo není povinen si tě vážit. A někteří lidé se k tobě nebudou chovat hezky. Ale ve chvíli, kdy pochopíš, že nikdo není povinen prokazovat ti dobro a že někdo se dokonce může k tobě chovat špatně, naučíš se takovým lidem vyhýbat. Protože ani ty jim nejsi nic dlužna.

Ještě jednou: nikdo ti není nic dlužen.

Lepší se musíš stát především kvůli sobě samé. Protože když se ti to podaří, lidé budou chtít být ti nablízku a budou ti chtít poskytovat různé věci za to, co jim zase můžeš dát ty. Jiní třeba vůbec nebudou stát o to, aby byli s tebou, přičemž příčina nebude v tobě. A když se to přihodí, prostě hledej jiné vztahy. Aby se cizí problém nestal tvým problémem.


Ve chvíli, kdy pochopíš, že lásku a úctu lidí kolem sebe si musíš zasloužit, nebudeš už očekávat nemožné a nebudeš zklamaná. Nikdo není povinen dělit se s tebou o majetek, o city nebo myšlenky. A pokud to udělá, znamená to, že sis to zasloužila. Pak budeš moci být pyšná na lásku, kterou sis zasloužila, na upřímnou úctu svých přátel. Nikdy však nesmíš tohle všechno brát jako něco, co ti někdo dluží, čím je ti povinen. Uděláš-li to, všechny ty lidi ztratíš. Nebudou "tvoji právem". Dobývat je a "zasloužit" si je musíš každý den.


Když jsem já sám pochopil, že mi nikdo nic nedluží, bylo to, jako bych se zbavil obrovské tíhy. Dokud jsem si myslel, že mi někdo dluží, plýtval jsem obrovským množstvím úsilí, fyzického i citového, abych dostal, co mi patří. Ve skutečnosti však nikdo není povinen se ke mně dobře chovat, nikdo mi není povinen úctou, přátelstvím, zdvořilostí nebo svým rozumem.

Když jsem to pochopil, začal jsem cítit mnohem více uspokojení ve všech svých vztazích. Zaměřil jsem se na lidi, kteří chtěli dělat věci, které jsem od nich potřeboval. To opravdu dobře funguje - u přátel, u obchodních partnerů, u blízkých lidí, prodavačů i úplně neznámých lidí. Vždycky si pamatuju, že to, co potřebuju, získám jenom tehdy, když vstoupím do světa toho, s kým mluvím. Musím porozumět jeho myšlení, pochopit, co pokládá za důležité, a konec konců i poznat, co chce. Teprve tak od něj mohu získat to, co zase chci já. Teprve když člověka poznám, můžu říci, jestli od něj ve skutečnosti vůbec něco potřebuju.


Není moc snadné shrnout v jednom dopise něco, k čemu jsem došel po mnoha letech. Možná ale, když budeš tenhle dopis číst každé Vánoce, bude ti to každý rok jasnější.

NIKDO TI NENÍ NIC DLUŽEN.

Zdroj ZDE.