Vzpomínka na rok 2018
Zobrazují se příspěvky se štítkemÚstecký kraj. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemÚstecký kraj. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 1. července 2023
úterý 18. srpna 2020
neděle 26. července 2020
pondělí 18. června 2018
Státní zámek Jezeří - video
Jednoho květnového dne jsme si udělali výlet na zámek Jezeří. Nebyli jsme tam celých 9 let.
Kdysi byla vidět ze zahrady jáma po dolech na hnědé uhlí, dnes už je všechno zarostlé,
tak není vidět skoro nic.
Takhle to vypadá o kousek výše, ale tam jsme nebyli. Obrázek jsem si vypůjčila od:
My jsme se podívali do sklepení plné strašidel, do zámecké zahrady s pávem, do jízdárny.
Výlet se zdařil. :-)
O zámku jsem našla na Wikipedii:
Výstavba 1363-1365
Přestavba 1549, 1696
Jezeří (německy Eisenberg) je hrad přestavěný na zámek, který se nachází na svazích
Krušných hor v okrese Most v Ústeckém kraji. Stojí zhruba dvanáct kilometrů
jihozápadně od města Litvínova v katastrálním území osady Jezeří,
která je místní částí Horního Jiřetína. Zámek stojí přímo nad Lomem ČSA,
ani ne půl kilometru od jeho hrany.
Zámek v majetku České republiky je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR
a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti.
Během druhé světové války na zámku byla zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg
a umístěn strážný oddíl SS, který hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád.
Po roce 1948 byl zámek znárodněn a sloužil různým, nikoliv kulturním účelům.
Postupně tak začal chátrat, z důvodu povrchové těžby uhlí začaly mizet obce,
které se pod zámkem nacházely (Jezeří, Albrechtice, Dřínov, Kundratice aj.).
Lobkovicové získali po roce 1989 zámek v restituci zpět, avšak vzápětí jej
z důvodů astronomických nákladů na opravu přenechali za symbolickou cenu státu.
Více o slavném zámku najdete ZDE NA TOMTO ODKAZE.
Z výletu jsme sestavili video. Odkaz na video najdete zde:
Snad se vám bude líbit. :-)
pondělí 21. května 2018
Meziboří - Tesařova cesta - video
Minulý týden jsme podnikli s mužem a synem výlet do Meziboří k Bílému potoku. Moc se nám tam líbilo.
Něco z toho, co jsme tam viděli a zažili, najdete na nahraném videu.
Odkaz na video najdete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=zHM93xKBYnM
Snad se vám bude líbit. :-)
pondělí 14. května 2018
Meziboří - Tesařova cesta
V úterý jsme se rozhodli jet na výlet do místečka, kde jsme nebyli dva roky.
Bylo krásné počasí a my chtěli do lesa v Meziboří, kudy prochází Tesařova cesta.
Z internetu:
Tesařova cesta je dlouhá 12,5 km a v jejím průběhu potkáte 17 stanovišť s informačními tabulemi a 8 odpočívadel.
Naučná stezka návštěvníkům nabízí příjemné místo k rekreaci v litvínovské oblasti a zároveň předkládá
základní informace o Krušných horách. V létě je stezka vhodná k pěším i cykloturistickým aktivitám
a v zimě k běhu na lyžích. Tesařova cesta začíná v Meziboří u letního stadionu, směřuje dolů
do Litvínova a vrací se zpět Šumenským údolím do Meziboří. Stezka zčásti kopíruje jižní hranici obory Fláje.
V Meziboří, ještě než jsme zašli do lesa, jsme objevili strom se šiškami, které nešlo nefotit.
A tady jsou i nové mladé šištičky z téhož stromu. Je vidět, že se jim tam daří.
Na naučné stezce Tesařova cesta je 17 tabulí. Toto je jedna z nich.
Cesta byla značena žlutou značkou.
My jsme nešlapali celý úsek 12,5 km, máme svou naučenou trasu.
Kolik km jsme ušlapali, nevím, jen vím, že na krokoměru v mobilu mi to ukázalo 15 000 kroků.
Tady vidíte, kudy jsme šli. Toto je docela prudký sráz dolů (ve skutečnosti vypadal mnohem prudší. :-) )
Tady je další pohled do lesa.
Zase to tu vypadá jak velmi malinko nakloněná rovinka, ale sešup to opravdu byl.
Čekala jsem, kdy si kecnu na zadek a rozbiju si přitom mobil, který jsem "chytře" měla neustále v ruce.
Klid, nic se nestalo, neosahávala jsem zem a mobil přežil taky celý. :-)
Pohled do korun stromů, nádhera!
Strom samotář - ale krasavec! :-)
Dole pod náročným sešupem se nachází Bílý potok, který nás doprovázel asi 3/4 cesty.
Krásně klokotal, do toho jemné šumění stromů. Umíte si představit ten nádherný balzám na nervy?!
Potok byl na několika místech doplněn hrázemi s přepadem.
Syn pochopitelně přelezl hráz na druhou stranu a já jsem trnula hrůzou, jak se vydrápe zpět.
Zeď mu byla až do výše prsou. Já už jsem ho viděla v tůni nebo dole pod přepadem.
No nic, samozřejmě, že zpět v pohodě vylezl, to jsou jen zbytečné obavy maminek. :-)
Vodu, to já můžu! A ten vlhký vzduch! A ten šum!
Pak už byla jen cesta vzhůru. To "miluji!" :-)
Došli jsme k posedu. Jindy jsme tam všichni tři dospělí postupně vlezli a fotili se zdola.
To byly tak pěkné fotky, že nějaké mám v obýváku ve stěně.
No, ale teď se nikdo nechtěl škrábat nahoru do posedu, natož se nechat vyfotit, ach jo. :-)
Uf, tady jsme tak ve tři čtvrtině cesty. Tady končí stoupání a pak už se jde jen rovně, případně dolů.
A taky tu je lavička s tabulí, ale fotky neukážu, neb rodinní členové (ani já) se moc nechceme ukazovat. :-)
Jdeme dál, pohled za sebe zpět. Jo, tam dole vlevo jsme byli. :-)
A pohled vpřed. Vpravo dole se skrývá Bílý potok, který nám po celou dobu výletu
vytvářel příjemnou zvukovou kulisu společně se šuměním stromů a zpěvem ptactva.
Byl to krásný den, na který určitě nezapomeneme. :-)
čtvrtek 31. ledna 2013
Vodopád Vaňov u Ústí nad Labem
Sem jsem jezdila ráda v dětství, asi tak jednou ročně. S rodiči. Později s kamarádkami v době dospívání a ještě později na rande. Jak léta plynula, už jsem se sem moc nedostala, naposled asi se svými malými dětmi v roce 1995. Krásné prostředí, dá se tu načerpat hodně energie. Jak už jsem dříve psala, živel vodu miluji.
Video není mé, našla jsem ho na You Tube, jen jsem si připomněla, kde jsem ráda pobývala.
Pro velký zájem o vodopád přidávám ještě jeden odkaz,
kde se o tomto vodopádu dozvíte více:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)