Je to zvláštní, ale tenhle film byl natočen francouzskou režisérkou Coline Serreau již v roce 1996. A teprve nedávno začal pozvolna spatřovat světlo světa. Údajně byl celou dobu zakázán Evropskou Unií, já si spíš myslím, že nebyl oficiálně povolen a podporován (tedy že nebylo vhodné, aby se objevil dřív než nyní). Přece jen, míra únosnosti toho co přináší je dost náročná. V celé nahotě se v něm totiž postupně objevují pravdivé obrazy o naší kultuře a civilizaci. A já vlastně docela chápu negativní reakce těch, kterým sebral půdu pod nohama. Je to blbý, když zjistíte, že kulturní jistoty na které jste se spoléhal/a v tomto světě jsou pouhou iluzí. Máte pak dvě možnosti: zvolit život, unést sebe a zůstat s očima otevřenýma, anebo to všechno (včetně sebe) popřít a zakousnout se do hovězího steaku v luxusní restauraci jako to udělal zrádce v Matrixu a nahlas říct tu slavnou větu: "Sladká nevědomost!".
Roztomilý příběh o konfrontaci čistého života z jiné planety s našimi nesmyslnými "normálnostmi". Lehce ukazuje absurditu našich uspěchaných životů...
Úžasná komedie, která se zejména nyní stává velmi aktuální. - Ano, žijeme zde na Zemi zcela "odpojeni" od samotné podstaty, žijeme pouze hmotnými statky, ničíme tu krásnou modrou, zelenou a živou Zemi, myslíme minulostí a budoucností, ve stresu a negaci, a zcela míjíme přítomný okamžik, jedině ve kterém můžeme vidět tu krásu kolem sebe a tvořit umění a lásku. Naštěstí přichází doba, o které se ve filmu mluví, totiž kdy lidé se stanou vědomými, ne-MOCNÍ odejdou z tohoto světa a ti ostatní budou žít v souladu s vesmírnými zákony.
Mimozemšťanka Mila se stává dobrovolnicí, která se rozhodla navštívit planetu Zemi. Nikomu jinému se na ni na rozdíl od jiných planet letět nechce, protože Země je hrozná, ale přece jen už je to dvě stě let, co byla navštívená naposledy, takže by se tam někdo měl podívat. Mila proto přilétá do Paříže, a jediné, co má u sebe, jsou batikované šaty. Pomalu se začíná seznamovat s prapodivnou současnou společností, ve které se musí platit podivnými papírky, jídlo se nedá jíst, vzduch dýchat, každý je nemocný, ženy musejí používat jakési "rtěnky", bez kterých by na ně ostatní lidé nebyli hodní. (oficiální text distributora)
Film se mi líbil, podle mne stojí za shlédnutí. Akorát nevím, zda se všem bude líbit tolik jako mně. Budu ráda, když mi napíšete, kdo film již viděl a jaký dojem u něj zanechal.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).