ŽIJEŠ PRÁVĚ TEĎ A TADY... ALE JAK? TO ZÁLEŽÍ JEN NA TOBĚ, JAKOU SI VYBEREŠ CESTU ŽIVOTEM!


čtvrtek 14. března 2013

Pokora k životu


V našich životech mnohdy nastanou chvíle, kdy se cítíme být zoufalí,
bezmocní, opuštění a smutní, či jak říkáme na dně. Tyto stavy bývají
doprovázeny emocemi jako je strach, pocit nenaplnění či osamění, někdy se
cítíme být nepochopeni.

Pokud se právě nalézáme v jakékoli tíživé situaci, je pro nás obtížné
myslet pozitivně a věci vidíme ve světle našich emocí. Pokud je naše mysl
zatížena emocemi, nedokážeme věci vidět v jejich podstatě.
Mnohokrát jsem se ocitl na rozcestí a nevěděl, kudy se vydat. Když cítíme
smutek či strach, nedokážete dohlédnout dále, než dovolí naše mysl. Jak
ovšem můžeme překonat tíži naší situace, ve které se nacházíme? Jakým
způsobem hledat odpovědi na otázky, co a jak máme udělat, abychom se my,
či naši blízcí měli lépe?


Pokud v každém okamžiku pocítíme vděčnost za vše, co máme, za vše, co nás
kdy potkalo, za vše dobré i zlé, nalezneme pokoru. Stav, kdy situace,
kterou považujete za problém ustoupí a sami ji začnete vnímat jako pouhou
situaci.

Přišli jste o práci…? Poděkujte, že jste nějakou kdy měli. Poděkujte za
to, že budete mít příležitost vyrůst a zapracovat sami na sobě při hledání
nového zaměstnání. Nejvíce se naučíme, když překonáme sami sebe. Existují
na světě lidé, ktěří musí tvrdě dřít a za celý měsíc si vydělají sotva na
to, aby si mohli upéct chléb. Vaše situace určitě není horší.
Možná vás zasáhla nějaká vážná nemoc. Pokud se postavíte do pozice, kdy
budete obviňovat svět za to, jak je nespravedlivý, přestanete bojovat.

Pokud nebudete bojovat, nemůžete zvítězit. Každá nemoc nám připomíná, že
něco v našem životě není v rovnováze. Skrz nemoc si mnohdy dokážeme
přehodnotit žebříček našich životních postojů a hodnot. Pokud jsme přišli
o zrak poděkujme za to, že máme sluch. Pokud umíráme poděkujme za to, že
jsme mohli žít.

Mnohdy si připadáme poraženi. Málokdy vidíme, že se ještě stále máme
dobře. Ať se nám právě děje cokoliv, poděkujme za to. Čím více budeme
děkovat, tím více budeme pokorní.

Pokorný člověk nalezne úctu k životu. Mít úctu k životu znamená milovat
jej takový, jaký je.

Pokud si budeme pořád na něco stěžovat, naši situaci tím nezlepšíme. Jak
říká Dale Carnegie - smiř se s nejhorším a snaž se z toho získat to
nejlepší. Je to mnohdy velmi těžké, ale zárověň účinné.

Pokora je jednou ze sedmi cností. Uvědomění, že skrz skromnost a
nesobeckost pěstujeme respekt k druhým i samotnému životu. Když budeme
respektovat, budeme sami respektování - druhými, životem i sami sebou. To
je pravá podstata úspěchu. Ani když zrovna úspěch nepociťujeme, nalezneme
v pokoře určitý stav vnitřní harmonie a klidu.

Pro všechny, kteří si myslí, že se právě mají špatně doporučují shlédnout
video níže. Třeba si uvědomí, že se mají dobře a řeknou:
"Děkuji…"

Mějte krásné dny.

Michal

Zdroj: http://www.hooponopono.cz

Opravdu se máme tak špatně…?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).