Taiwan

Kdo chce, může si poletět vrtulníkem nad Taiwanem:

https://www.youtube.com/embed/uHgbfzNqduc

Zaujalo mne, jak ostré jsou snímky, jak jsou vidět detaily, a dík tomu jsem vydržela se dívat na video až do konce. :-)

Vědomostní kvízy

Vědomostní kvízy pro pobavení - každý si něco najde!

http://www.vedomostni-kvizy.cz/

Vtip

Jednou v noci, po 44 letech manželství byl jeden pár v posteli, když žena cítí, jak ji její manžel počal hladit tak, jak to již dlouhá léta neudělal.

Začal hladit její vlasy, pak sjel dolů podél páteře ke kříži. Pak přišla na řadu ramena, pak krk a prsa a zastavil se na břiše. Pak jeho ruka pokračovala na vnitřní straně levé paže, dotýkala se kyčle a potom se spustila kolem hýždí a okolo levé nohy až po lýtko.

Následně odcestovala zpět na stehno a zastavila se okolo pasu. Pak muž udělal to samé na druhé straně ,

náhle se zastavil, otočil se na bok a aniž by řekl jediné slovo, zapnul televizi.

Jelikož všechno toto laskání dělalo manželce dobře, tak se ho láskyplně zeptala:

" Zlato," bylo to nádherné, proč jsi přestal? "

On zamumlal:

" Konečně jsem našel ten dálkový ovládač ... "

Rychlý přehled v nejrůznějších oborech

No,toje paráda.Kdybych neměla nic, tak tohle je k nezaplacení, bez všech encyklopedií.

http://www.eprehledy.cz/index.php

CITÁT PAPEŽE FRANTIŠKA

Neplačte nad tím, co jste ztratili, ale bojujte za to, co máte.

Neplačte nad tím, co je mrtvé, ale bojujte za to, co se ve Vás narodilo.

Neplačte pro toho, který vás nechal, ale bojujte pro toho, kdo je s vámi.

Neplačte pro ty, kteří vás nesnáší, bojujte pro ty, kdo vás chtějí.

Neplačte pro vaši minulost, bojujte za vaše nynější starosti.

Neplačte nad vaším utrpením, bojujte za vaši radost.

S věcmi co se vám dějí se začínáme učit poznávat,

že nic není nemožné zvládnout, prostě jít kupředu.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Přeji Vám hodně štěstí, vstřícnosti, vnímavosti, ochoty k pomoci,

pokory a lásky a všechny tyto dary ať se Vám v čase Velikonoc znásobí.

Tulák Macoun

Drama / Romantický

Československo, 1939, 73 min

Režie: Ladislav Brom

Scénář: Miroslav Rutte, Karel Smrž

Kamera: Jaroslav Tuzar

Hudba: Josef Dobeš

Hrají: Otomar Korbelář, Marie Grossová, Alena Pospíšilová, Jarmila Beránková, Nataša Gollová, Jiřina Sedláčková, Jaroslav Marvan, Nancy Rubensová, Zvonimir Rogoz, Zita Kabátová, Theodor Pištěk, Ota Motyčka, Míla Svoboda, Hermína Vojtová, Bedřich Frankl, Zorka Janů, Ella Nollová, Eva Toušová, Věra Petáková, František Jerhot, Antonín Jedli… (více)

(další profese)

Premiéry

Česko V kinech od:01.09.1939

Česko Na DVD od:12.11.2014 Filmexport

Obsah

Souběh nepříznivých událostí svedl hlavního hrdinu na scestí: ani uzmutí cizích peněz nezachránilo jeho ženě život, zemřela při porodu. Po propuštění z vězení nenašel v sobě sílu, aby se ke dceři umístěné v sirotčinci přihlásil, po rvačce v hospodě z obav, aby nebyl znovu stíhán, dokonce prchnul do zahraničí. Ale zestárlý a nemocný přece jen zatouží znovu se vrátit do vlasti. Příběh je vyprávěn jako rozměrná retrospektiva, vybavující se protagonistovi, stiženému prudkou horečkou... Film byl uveden na VII. MFF v Benátkách v roce 1939.(oficiální text distributora)

Tento film byl poslán jako příspěvek protektorátní kinematografie na filmový festival do Benátek, kde získal bronzovou medaili a Cenu italských filmových kritiků. V roce 1935 byla uspořádána již druhá scénáristická soutěž Filmového studia. Bylo přihlášeno 615 prací, z toho 20 bylo oceněno nebo doporučeno k zfilmování a mezi nimi byl právě Tulák Macoun. (Kulmon)

♥ ♥ ♥

Film mi přišel do cesty, ani nevím, jak. Ale po několika romantických filmech, které jsem v poslední době viděla (a které mi nic neřekly, že jsem je ani nedokoukala), mi tento film něco dal. Líbil se mi, opravdu. Asi mne ukamenujete, vždyť je to film z roku 1939, ale má obsah. Nechci psát podrobný obsah děje, to už byste všechno věděli a nechtěli se dívat. Film má děj, po celou dobu netušíte, jak příběh dopadne. Sice občas jsou místa víceméně nudná, časté jsou dobové písně s ukázky na naší Českou krajinu, ale to k tomu patří. Tím se pozná mentalita českého národa.

Takže za mne, doporučuji.

Poznámka:

Film už je nějaký pátek na světě, tak si myslím, že někdo z vás již film viděl.

Kdo jej viděl, napište, jak na vás zapůsobil.

A kdo neviděl, doporučuji shlédnout, ještě teď mám v hlavě z něj dozvuky. :-)

Místopisy

Moc hezké http://www.mistopisy.cz/

Sokratova síta

Jednoho dne potkal jeden Athéňan filosofa Sokrata a povídá:

"Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o Tvém příteli?"

"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce tří sít.

První síto se jmenuje pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"

"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a...."

"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není.

Teď vyzkoušejme druhé síto. Toto síto se jmenuje dobro.

Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?" "Ne, naopak..."

"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda.

Hmm, hmm, Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto.

Jmenuje se užitečnost. Bude mi to, co mi chceš o mém příteli říct, užitečné?"

"No, ani moc ne."

"Dobrá," uzavřel Sokrates, "takže to, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré,

dokonce ani pro mne užitečné. Tak proč bys mi to měl vyprávět?"

Moc se mi líbí tahle síta. K tomu by se mohla ještě přidat slova Karla Čapka:

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jenom to, co vědí, že je pravda......

Vysvobození

USA I Am David

Drama

USA, 2003, 90 min

Režie: Paul Feig

Kamera: Roman Osin

Hudba: Stewart Copeland

Hrají: Ben Tibber, James Caviezel, Joan Plowright, Hristo Shopov, Silvia De Santis, Maria Bonnevie, Valeri Yordanov, Paul Feig, Lucy Russell, Paraskeva Djukelova, Matt Patresi

(další profese)

Obsah

Adaptace na motivy románu Anne Holmové North To Freedom. Příběh 12-ti letého chlapce Davida, který utekl z komunistického koncentračního tábora s ničím jiným než buzolou, zapečetěným dopisem, pecnem chleba a instrukcemi, jak dopravit dopis do Kodaně. David se poprvé ve svém životě ocitá za branami tábora a už musí cestovat přes Evropu. Je to cesta za poznáním, kde David pomalu ztrácí vrozenou nedůvěru v lidi a začíná se usmívat, dělit se, důvěřovat a nakonec i milovat. Snímek je zaměřen proti krutosti, politikům a utrpení z války, ale také oslavou nezlomitelnosti mládí a duše dítěte.

http://www.csfd.cz/film/44069-vysvobozeni/prehled/

Po delší době jsem shlédla nějaký film, co se mi líbil. Líbil se mi tolik, abych o něm napsala a nalákala ostatní.

Film můžete zkouknout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=0PmnYv5_zS8

Tak Jarka mi v prvním komentáři napsala, že na onom místě už není, ale dá se najít jinde, ale to tu propagovat nemohu. Ale šikulové už si to místečko najdou! :-)

Budu ráda, když někdo napíše, že film viděl a jak na něj zapůsobil.

V komentářích u recenze na film lidé píší, že je to neskutečné, nadnesené, ale mně se film líbil pojetím a dokonce jsem ke konci i uronila slzu - a to už je u mne co říci.

Tak kdo má zájem, jděte do toho, nebudete litovat! :-)

Střet generací v Česku

Tento článek mi přišel mailem. Cítím potřebu se podělit:

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2016/07/03/stret-generaci-v-cesku/

ENERGIE VÁNOČNÍCH STROMKŮ

Blíží se vánoce a mnoho z nás bude kupovat vánoční stromek, který k našim vánocům už nějaké dvě století patří. 

Česnekový sirup

Našla jsem na internetu, někomu může pomoci:

Česnekový sirup stojí rozhodně za vyzkoušení.

Funguje vaše pravá a levá polovina mozku správně?

Přišel mi internetovou poštou odkaz, který si nenechám pro sebe.

Třeba se s ním trochu pobavíte.

Klikněte zde a zkuste:

http://www.vedomostni-kvizy.cz/quiz/gate/62

Máte výsledek bez chybných odpovědí? :-)

Žárovka

Manželka: "Miláčku, cos dnes dělal v práci?"

Manžel: "Nic speciálního, jenom jsem vyměnil žárovku."

http://www.youtube.com/embed/f1BgzIZRfT8?feature=player_embedded

Můj názor: není nic jednoduššího. :-)

Světové panoramatické fotografie

Kdo se rád dívá do světa, nejraději prstem na mapě, tady má příležitost. :-)

http://www.360cities.net/

Přistávání letadlem na Ruzyni

Tento pohled těžko někdy zažiješ:

http://www.planes.cz/cs/video/362/praha-ruzyne-prg-lkpr

Rodina je základ státu

Shlédla jsem tento film a oslovil mne:

A teď něco z česko-slovensko-filmové databáze o něm:

Rodina je základ státu

anglický Long Live the Family! (festivalový název)

Drama / Road movie

Česko, 2011, 103 min

Režie: Robert Sedláček

Scénář: Robert Sedláček

Kamera: Petr Koblovský

Hudba: Michal Rataj

Hrají: Igor Chmela, Eva Vrbková, Martin Finger, Monika A. Fingerová, Simona Babčáková, Jiří Vyorálek, Jan Fišar, Jan Budař, Marek Taclík, Marek Daniel, Jana Janěková ml., Jan Novotný, Luděk Jelen, Jiří Strejček, Matouš Outrata, Petr Opluštil, Sylvie Krupanská, Filip Štolfa, Zdeněk Zapletal

(další profese)

Obsah

Když vám hoří půda pod nohama, není nad rodinný výlet. Libor (Igor Chmela), bývalý učitel dějepisu, který dosáhl vysokého manažerského postu ve významném finančním ústavu, si řadu let spokojeně žije společně se svou rodinou v luxusní vile na okraji Prahy. Bezstarostný život ale netrvá věčně a na povrch začnou vyplouvat machinace s penězi klientů týkající se celého vedení banky. Libor se následně ocitá pod dohledem policejních vyšetřovatelů, kteří mu začnou tvrdě šlapat na paty. Snaží se uniknout před hrozícím vězením a oddálit osvětlení celé situace své nic netušící manželce (Eva Vrbková). Rozhodne se tak pro netradiční útěk, kdy pod záminkou společné dovolené odveze celou rodinu na jižní Moravu. Prchání před spravedlností se stane cestou plnou hledání ztracených vztahů nejen mezi "uprchlíky", ale také s jejich spolužáky z vysoké školy (Jiří Vyorálek, Simona Babčáková), které náhodou potkávají a kteří žijí své "obyčejné" životy v okresním městě. Po krátké době ale policie odhaluje další souvislosti včetně místa, kde se rodina nachází, což odstartuje skutečné rodinné drama a stále se zrychlující cestu - útěku před spravedlností i pod povrch vztahů v rodině.

(oficiální text distributora)

Nechci vám moc psát předem a ovlivňovat vás. Kdosi mi film jednou doporučil, už ani nevím, kdo. Já si napsala jen název a obsah jsem nezkoumala. Kdybych si přečetla předem, o čem film je, asi bych se na něj netěšila. Asi bych na něj ani nekoukala. Takže jsem se nechala překvapit a povedlo se. Film se mi líbil moc. Celou dobu jsem byla napjatá, jak to nakonec dopadne. Líbily se mi vykreslené postavy, jejich psychologie, jejich myšlení i jednání. Nakonec i ty děti hrály dobře. Moc nemusím filmy, kde děti hrají prim tím, jak zlobí. V tomto filmu bezvadně zapadly do svých rolí. Ve skutečnosti by to bylo asi stejné. A v neposlední chvíli jsem ráda, že film je český. Mám pro české slabost. I když v poslední době pro mne českých dobrých je asi tolik, kolik najdete jedlých hub na jaře.

Nevím, zda jsem vás na film nalákala, ale mně se líbil moc. Jako jeden z filmů, který je o něčem. Po jehož shlédnutí vám něco zůstane v hlavě. Proto doporučuji.

Je tu někdo, kdo již film viděl? Jaký má názor po shlédnutí?

Dunajské vlny

Nedávno jsem v mém článku ukázala fotku s moučníkem, který má tajuplný název Dunajské vlny.

Blogařky projevily zájem o recept, tak vám ho sem napíšu.

Původně jsem byla na návštěvě u jedné kamarádky a ochutnala jej, moc mi chutnal. Od kamarádky jsem si chtěla recept nafotit do mobil. Ale nakonec v plném proudu povídání jsme na to nakonec zapomněly. Recept jsem si pak našla na internetu a dala se do díla. Višně v rumu jsem měla v lednici od loňska. Myslím, že se dílo zdařilo. :-)

CO BUDU POTŘEBOVAT

Na těsto:

300 g másla

250 g moučkového cukru

7 vajec

450 g hladké mouky + trochu hrubé

1 prášek do pečiva

mléko

2 lžíce holandského kakaa

Na krém:

200 g másla

200 g moučkového cukru

1 vanilkový cukr

250 g polotučného tvarohu

Ještě navíc:

1 višňový nebo třešňový kompot

1-2 čokoládové polevy

JAK NA TO?

Máslo utřete s cukrem do světlé a nadýchané pěny. Poté zašlehejte vejce - pěkně jedno po druhém a nakonec přidejte hladkou mouku smíchanou s kypřicím práškem. Výsledkem by mělo být spíš řidší těsto - dopomoci si k němu můžete přidáním mléka. Těsto rozdělte na půlky a jednu obarvěte holandským kakaem. Plech s vyšším okrajem vymažte máslem a vysypte hrubou moukou, vlijte světlé těsto, rovnoměrně poklaďte okapanými višněmi nebo třešněmi a přelijte tmavým těstem. Dejte do trouby předehřáté na 180°C a pečte asi 30-40 minut. Vychladlé potřete tvarohovým krémem získaným smícháním všech potřebných ingrediencí. Přelijte čokoládovou polevou, udělejte v ní ozdobné "dunajské" vlny a dejte na hodinu do lednice. Podávejte pokrájené.

Na takovou běžnou kulatou formu jsem použila poloviční množství všech surovin.

Jediná chyba byla, že jsem si recept připravila ve čtvrtek na páteční návštěvu, ale návštěva nemohla přijít, a tak jsem je pozvala na čtvrtek. Moučník nebyl uleželý a je to i vidět na fotkách. Další den přišla jiná návštěva a moučník byl prolnutý a více držel tvar.

Poučení?

Domlouvejte si návštěvy trošku více napřed než já, ne den předem.

Přesto mohu říci, že v pátek navečer nebyl již ani kousek. :-)

Kočka jako černý pasažér

Kočka jako černý pasažér letěla na křídle letadla ve výšce asi 300 m, než si jí pilot všiml :

Do Německa 07 Na pohotovost

Jak jsem psala dříve, výlet do Německa za nákupy nám zkazilo mé špatné šlápnutí, křupnutí a následná bolest kolene.

Ač jsem se snažila tam skoro nechodit, bolelo mne to stále a docela dost. Chůze ze schodů a do schodů velmi obtížná.

Ani po rovné ploše to nebylo nejjednodušší. A proto jsem se rozhodla, že raději skočím v našem městě na pohotovost.

Tady v našem městě jsme vystoupili z tramvaje a nasedli na autobus směřující k nemocnici.

Naproti zastávce stojí takový půlkruhový obchodní dům.

Pohled vlevo od zastávky.

Velká šedá čtvercová budova je Prior. Žlutá budova vzadu je hlavní pošta.

A pohled ještě více doleva.

Vysoký dům je budova Severočeských uhelných dolů (SHD).

Donedávna nejvyšší budova v ČR - dokud nepostavili vyšší kolos v Brně. :-)

Vyjeli jsme autobusem k nemocnici, ani jsem ji nefotila. Měla jsem jiné myšlenky. Tak mi nohu zrentgenovali, nic nenašli - proč by našli, když jsem neupadla. Doktor nohu různě natáčel, pak nařídil klid a brufen. Případně dojít si za praktickou doktorkou. Takže prakticky mi nic nepomohl.

Koleno mne pobolívá už delší dobu. Jistě je to měsíc. Pád byl před rokem.

Nevím, jak to řešit. Když půjdu k praktické lékařce, asi mne pošle na ortopedii apod.

Máte s ním nějaké zkušenosti? Že něco opravdu pomohlo?

Děkuji předem za rady. :-)

A přeji pěkný sluníčkový den. :-)

Do Německa 06 Litvínov

Cestou z nákupu v německém Olbernhau jsme projížděli autobusem skrz Litvínov.

Lidé bydlící poblíž poznávají Náměstí Míru.

Tady bývají vždy velké slavnosti.

Auta z parkoviště zmizí a nahradí je stánky a vpředu podium.

Ještě jeden pohled na náměstí. Je tu pěší zona.

Křižovatka. Hlavní třída Litvínova.

Velký šedý dům uprostřed je obchodní dům Elko.

Tam jsme jezdívali nakupovat za socialismu všechno možné.

Ale teď už jsem tam nebyla asi 20 let a asi to není chyba.

Dnes tam dole vidím název Norma.

Jinak okolo vlevo i vpravo v přízemí samé malé obchůdky.

A jsme na nádraží. Vystupovat!

Žlutě omítnutá budova patří vlakovému nádraží.

Uprostřed autobusové nádraží.

Vpředu koleje pro tramvaj a zastávka.

Tady přestoupíme na tramvaj a jedeme do Mostu. :-)

V příštím článku bude, kam jsme se po výletu ještě vypravili. :-)

Do Německa 05 Vracíme se z hor dolů

Při cestě autobusem zpět z Německa se nám na kopečkách vyskytnul nádherný pohled.

Pohled z Krušných hor na České středohoří.

Řekla bych, že ten nejvyšší kopeček je Milešovka, největrnější hora Čech.

No není to nádhera?

A sjíždíme dolů. Samé serpentiny.

Poslední pohled zpět na chaloupky a větrné elektrárny.

A frčíme dolů. Nemotá se vám hlava?

Jen co odbočíme, hned je tu zatáčka doprava.

A zase vlevo.

Když jsme jeli nahoru, měla jsem trošku žaludek na vodě. Tolik zatáček já nemusím.

A tady už jsme sjeli z hor níže.

V Horním Jiřetíně je na silnici semafor. Z obou stran. Ulička je tak úzká, že by se dvě auta nevešla.

Nezávidím řidiči autobusu. Ještě měl za sebou vlek na kola.

V dalším článku se podíváme do Litvínova.

Ale zase jen pohledem z okna autobusu. :-)

Do Německa 04 Zvířátka v Krušných horách

Co jsme viděli cestou z okna autobusu, když jsme jeli z nákupu v Německu?

Pastviny s ovečkami a vránami.

Mraky jsou stále nadosah. Jen se natáhnout...

Bližší záběr. Ten pták nahoře se mi líbí. Když se přiblíží, vypadá jako drak. :-)

Siesta kraviček. No nemají se báječně?

Koníci taky vegetí. A těsně vzadu za chaloupkami větrná elektrárna.

Tato kočička není už z Krušných hor.

Tu jsme vyfotili u nás v našem městě.

Ale copak mohu udělat seriál bez kočičky? :-)

Do Německa 03 Městečko Olbernhau

Konečně jsme dorazili do slíbeného městečka.

Město má celkem pět autobusových zastávek, z toho staví 3x na vlakových zastávkách,

jednou u nemocnice a jednou na autobusovém nádraží.

Zvolili jsme stanici na autobusovém nádraží a udělali jsme dobře.

Tady je to autobusové nádraží, kde jsme vystupovali i nastupovali na cestu zpět domů.

Sotva jsme vystoupili z autobusu, nějak jsem špatně šlápla a křuplo mi v koleni.

Nebýt mého muže, který byl hned vedle mne, spadla bych asi na zem.

Koleno jsem pomalinku rozhýbala, ale stejně to celý den bylo velmi bolestivé.

Neváhali jsme a vlezli do prvního obchodu poblíž.

Tady jsme si nakoupili, co jsme potřebovali.

Byla jsem spokojená.

Hned nad obchodem je jedno z vlakových nádraží.

Směrem dolů je Euronics, tam jsme ani nestihli.

Bolest kolena mi umožnila jít jen do dvou nejbližších obchodů.

Rodina (muž a syn) trpěla statečně se mnou a byla mi oporou a jen poblíž mne.

Tím druhým obchodem byl Penny market a tím skončily naše nákupy.

Tento obchod byl menší než ten první.

Omlouvám se tímto, že jsem vás neprovedla po městečku, jak jsme měli v plánu.

Ale s mým kolenem to fakt nešlo.

Slibuji, že příště se podíváme dále.

Po nákupu jsme opět nasedli do autobudu

a co jsme cestou z okénka viděli, vám ukážu v příštím článku. :-)

Do Německa 02 Nová Ves v Horách

Dnes pokračuji povídání o tom, jak jsme se vydali na nákupy do Německa autobusem.

Fotky opět budou z autobusu. Tak buďte prosím tolerantní ke kvalitě fotek. :-)

Cestou do Německa jel autobus i přes vesničku Nová Ves v Horách.

Fotek nemám moc, ale ukážu vám pár místeček, která jsem z okénka autobusu poznala.

V Nové vsi jsem totiž jednou byla. :-)

Kostelík ve svahu. A za ním myslím hřbitůvek.

Konečná ve vsi. Ves má hodně autobusových zastávek, neboť je hodně dlouhá.

Tady kousek vedle je taky hraniční přechod.

Přes ten jsem jednou právě šla pěšky z této vesničky do vedlejší německé.

My jsme ale autobusem jeli dál.

Vesnický rybníček.

Kulturní dům, penzion a restaurace Pod lipou v jednom.

Tady jsem se kdysi školila a dokonce jednu noc přespala. :-)

Příště se konečně podíváme do městečka v Německu. :-)