Pokud mě jednoho dne uvidíš starého, pokud se zašpiním při jídle a nebudu se umět obléci, měj se mnou trpělivost, vzpomeň si na časy, kdy jsem to učil já tebe. Pokud budu mluvit a stále opakovat to samé, nepřerušuj mě, poslouchej! Když jsi byl malý, musel jsem ti každý večer vyprávět tu samou pohádku.
Když se nebudu chtít umýt, nezahanbuj mě, jen si vzpomeň, kolik důvodů jsem si musel vymyslet, abych dostal do koupelny tebe. Když budeš vidět mou nevědomost pro nové věci, dej mi čas a nedívej se na mě s ironickým úsměvem. Já jsem měl trpělivost, abych tě naučil abecedu.
Když budu mluvit a nebude to dávat smysl, dej mi čas, abych si vzpomněl, není důležité, co řeknu, ale potřeba být s tebou, mít tě. Když moje unavené nohy budou dělat mé kroky stále těžšími, přijď mi naproti a podej mi ruce - tak jak jsem to dělal já tobě, když jsi zkoušel své první krůčky. Když řeknu, že už chci zemřít, nezlob se, jednoho dne pochopíš, co mě nutí to vyslovit.
Časem pochopíš, že i přes mé chyby, jsem chtěl pro tebe vždy to nejlepší, že jsem se ti snažil vždy z cesty odstranit překážky. Dej mi trochu tvého času, dej mi trochu tvé trpělivosti, dej mi rameno, na které mohu položit svou hlavu stejně, jako jsem to dělal já pro tebe. Pomoz mi dokončit tuto cestu s láskou a klidem. Dám ti za to můj úsměv a nekonečnou lásku, jako vždy dosud…
Přišlo mi mailem, ráda se s vámi podělím.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).