OKAMŽIKY ŽIVOTA

pondělí 27. února 2017

pondělí 20. února 2017

Sokratova síta

Jednoho dne potkal jeden Athéňan filosofa Sokrata a povídá:

"Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o Tvém příteli?"

"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce tří sít.

První síto se jmenuje pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"

"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a...."

"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není.

Teď vyzkoušejme druhé síto. Toto síto se jmenuje dobro.

Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?" "Ne, naopak..."

"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda.

Hmm, hmm, Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto.

Jmenuje se užitečnost. Bude mi to, co mi chceš o mém příteli říct, užitečné?"

"No, ani moc ne."

"Dobrá," uzavřel Sokrates, "takže to, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré,

dokonce ani pro mne užitečné. Tak proč bys mi to měl vyprávět?"

Moc se mi líbí tahle síta. K tomu by se mohla ještě přidat slova Karla Čapka:

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jenom to, co vědí, že je pravda......

pondělí 30. ledna 2017

Vysvobození

USA I Am David

Drama

USA, 2003, 90 min

Režie: Paul Feig

Kamera: Roman Osin

Hudba: Stewart Copeland

Hrají: Ben Tibber, James Caviezel, Joan Plowright, Hristo Shopov, Silvia De Santis, Maria Bonnevie, Valeri Yordanov, Paul Feig, Lucy Russell, Paraskeva Djukelova, Matt Patresi

(další profese)

Obsah

Adaptace na motivy románu Anne Holmové North To Freedom. Příběh 12-ti letého chlapce Davida, který utekl z komunistického koncentračního tábora s ničím jiným než buzolou, zapečetěným dopisem, pecnem chleba a instrukcemi, jak dopravit dopis do Kodaně. David se poprvé ve svém životě ocitá za branami tábora a už musí cestovat přes Evropu. Je to cesta za poznáním, kde David pomalu ztrácí vrozenou nedůvěru v lidi a začíná se usmívat, dělit se, důvěřovat a nakonec i milovat. Snímek je zaměřen proti krutosti, politikům a utrpení z války, ale také oslavou nezlomitelnosti mládí a duše dítěte.

http://www.csfd.cz/film/44069-vysvobozeni/prehled/

Po delší době jsem shlédla nějaký film, co se mi líbil. Líbil se mi tolik, abych o něm napsala a nalákala ostatní.

Film můžete zkouknout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=0PmnYv5_zS8

Tak Jarka mi v prvním komentáři napsala, že na onom místě už není, ale dá se najít jinde, ale to tu propagovat nemohu. Ale šikulové už si to místečko najdou! :-)

Budu ráda, když někdo napíše, že film viděl a jak na něj zapůsobil.

V komentářích u recenze na film lidé píší, že je to neskutečné, nadnesené, ale mně se film líbil pojetím a dokonce jsem ke konci i uronila slzu - a to už je u mne co říci.

Tak kdo má zájem, jděte do toho, nebudete litovat! :-)

úterý 24. ledna 2017

Střet generací v Česku

Tento článek mi přišel mailem. Cítím potřebu se podělit:

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2016/07/03/stret-generaci-v-cesku/

pondělí 26. prosince 2016

ENERGIE VÁNOČNÍCH STROMKŮ

Blíží se vánoce a mnoho z nás bude kupovat vánoční stromek, který k našim vánocům už nějaké dvě století patří.

Další informace »

pondělí 28. listopadu 2016

Česnekový sirup

Našla jsem na internetu, někomu může pomoci:

Česnekový sirup stojí rozhodně za vyzkoušení.

Další informace »

pondělí 26. září 2016

Funguje vaše pravá a levá polovina mozku správně?

Přišel mi internetovou poštou odkaz, který si nenechám pro sebe.

Třeba se s ním trochu pobavíte.

Klikněte zde a zkuste:

http://www.vedomostni-kvizy.cz/quiz/gate/62

Máte výsledek bez chybných odpovědí? :-)

středa 21. září 2016

Žárovka

Manželka: "Miláčku, cos dnes dělal v práci?"
Manžel: "Nic speciálního, jenom jsem vyměnil žárovku."

http://www.youtube.com/embed/f1BgzIZRfT8?feature=player_embedded

Můj názor: není nic jednoduššího. :-)

neděle 18. září 2016

Světové panoramatické fotografie

Kdo se rád dívá do světa, nejraději prstem na mapě, tady má příležitost. :-)

http://www.360cities.net/

pondělí 12. září 2016

Přistávání letadlem na Ruzyni

Tento pohled těžko někdy zažiješ:

http://www.planes.cz/cs/video/362/praha-ruzyne-prg-lkpr

pondělí 5. září 2016

Rodina je základ státu

Shlédla jsem tento film a oslovil mne:

A teď něco z česko-slovensko-filmové databáze o něm:

Rodina je základ státu

anglický Long Live the Family! (festivalový název)

Drama / Road movie

Česko, 2011, 103 min

Režie: Robert Sedláček

Scénář: Robert Sedláček

Kamera: Petr Koblovský

Hudba: Michal Rataj

Hrají: Igor Chmela, Eva Vrbková, Martin Finger, Monika A. Fingerová, Simona Babčáková, Jiří Vyorálek, Jan Fišar, Jan Budař, Marek Taclík, Marek Daniel, Jana Janěková ml., Jan Novotný, Luděk Jelen, Jiří Strejček, Matouš Outrata, Petr Opluštil, Sylvie Krupanská, Filip Štolfa, Zdeněk Zapletal

(další profese)

Obsah

Když vám hoří půda pod nohama, není nad rodinný výlet. Libor (Igor Chmela), bývalý učitel dějepisu, který dosáhl vysokého manažerského postu ve významném finančním ústavu, si řadu let spokojeně žije společně se svou rodinou v luxusní vile na okraji Prahy. Bezstarostný život ale netrvá věčně a na povrch začnou vyplouvat machinace s penězi klientů týkající se celého vedení banky. Libor se následně ocitá pod dohledem policejních vyšetřovatelů, kteří mu začnou tvrdě šlapat na paty. Snaží se uniknout před hrozícím vězením a oddálit osvětlení celé situace své nic netušící manželce (Eva Vrbková). Rozhodne se tak pro netradiční útěk, kdy pod záminkou společné dovolené odveze celou rodinu na jižní Moravu. Prchání před spravedlností se stane cestou plnou hledání ztracených vztahů nejen mezi "uprchlíky", ale také s jejich spolužáky z vysoké školy (Jiří Vyorálek, Simona Babčáková), které náhodou potkávají a kteří žijí své "obyčejné" životy v okresním městě. Po krátké době ale policie odhaluje další souvislosti včetně místa, kde se rodina nachází, což odstartuje skutečné rodinné drama a stále se zrychlující cestu - útěku před spravedlností i pod povrch vztahů v rodině.

(oficiální text distributora)

Nechci vám moc psát předem a ovlivňovat vás. Kdosi mi film jednou doporučil, už ani nevím, kdo. Já si napsala jen název a obsah jsem nezkoumala. Kdybych si přečetla předem, o čem film je, asi bych se na něj netěšila. Asi bych na něj ani nekoukala. Takže jsem se nechala překvapit a povedlo se. Film se mi líbil moc. Celou dobu jsem byla napjatá, jak to nakonec dopadne. Líbily se mi vykreslené postavy, jejich psychologie, jejich myšlení i jednání. Nakonec i ty děti hrály dobře. Moc nemusím filmy, kde děti hrají prim tím, jak zlobí. V tomto filmu bezvadně zapadly do svých rolí. Ve skutečnosti by to bylo asi stejné. A v neposlední chvíli jsem ráda, že film je český. Mám pro české slabost. I když v poslední době pro mne českých dobrých je asi tolik, kolik najdete jedlých hub na jaře.

Nevím, zda jsem vás na film nalákala, ale mně se líbil moc. Jako jeden z filmů, který je o něčem. Po jehož shlédnutí vám něco zůstane v hlavě. Proto doporučuji.

Je tu někdo, kdo již film viděl? Jaký má názor po shlédnutí?

pondělí 22. srpna 2016

Dunajské vlny

Nedávno jsem v mém článku ukázala fotku s moučníkem, který má tajuplný název Dunajské vlny.

Blogařky projevily zájem o recept, tak vám ho sem napíšu.

Původně jsem byla na návštěvě u jedné kamarádky a ochutnala jej, moc mi chutnal. Od kamarádky jsem si chtěla recept nafotit do mobil. Ale nakonec v plném proudu povídání jsme na to nakonec zapomněly. Recept jsem si pak našla na internetu a dala se do díla. Višně v rumu jsem měla v lednici od loňska. Myslím, že se dílo zdařilo. :-)

CO BUDU POTŘEBOVAT

Na těsto:

300 g másla

250 g moučkového cukru

7 vajec

450 g hladké mouky + trochu hrubé

1 prášek do pečiva

mléko

2 lžíce holandského kakaa

Na krém:

200 g másla

200 g moučkového cukru

1 vanilkový cukr

250 g polotučného tvarohu

Ještě navíc:

1 višňový nebo třešňový kompot

1-2 čokoládové polevy

JAK NA TO?

Máslo utřete s cukrem do světlé a nadýchané pěny. Poté zašlehejte vejce - pěkně jedno po druhém a nakonec přidejte hladkou mouku smíchanou s kypřicím práškem. Výsledkem by mělo být spíš řidší těsto - dopomoci si k němu můžete přidáním mléka. Těsto rozdělte na půlky a jednu obarvěte holandským kakaem. Plech s vyšším okrajem vymažte máslem a vysypte hrubou moukou, vlijte světlé těsto, rovnoměrně poklaďte okapanými višněmi nebo třešněmi a přelijte tmavým těstem. Dejte do trouby předehřáté na 180°C a pečte asi 30-40 minut. Vychladlé potřete tvarohovým krémem získaným smícháním všech potřebných ingrediencí. Přelijte čokoládovou polevou, udělejte v ní ozdobné "dunajské" vlny a dejte na hodinu do lednice. Podávejte pokrájené.

Na takovou běžnou kulatou formu jsem použila poloviční množství všech surovin.

Jediná chyba byla, že jsem si recept připravila ve čtvrtek na páteční návštěvu, ale návštěva nemohla přijít, a tak jsem je pozvala na čtvrtek. Moučník nebyl uleželý a je to i vidět na fotkách. Další den přišla jiná návštěva a moučník byl prolnutý a více držel tvar.

Poučení?

Domlouvejte si návštěvy trošku více napřed než já, ne den předem.

Přesto mohu říci, že v pátek navečer nebyl již ani kousek. :-)

středa 3. srpna 2016

Kočka jako černý pasažér

Kočka jako černý pasažér letěla na křídle letadla ve výšce asi 300 m, než si jí pilot všiml :

Další informace »

pondělí 1. srpna 2016

Do Německa 07 Na pohotovost

Jak jsem psala dříve, výlet do Německa za nákupy nám zkazilo mé špatné šlápnutí, křupnutí a následná bolest kolene.

Ač jsem se snažila tam skoro nechodit, bolelo mne to stále a docela dost. Chůze ze schodů a do schodů velmi obtížná.

Ani po rovné ploše to nebylo nejjednodušší. A proto jsem se rozhodla, že raději skočím v našem městě na pohotovost.

Tady v našem městě jsme vystoupili z tramvaje a nasedli na autobus směřující k nemocnici.

Naproti zastávce stojí takový půlkruhový obchodní dům.

Pohled vlevo od zastávky.

Velká šedá čtvercová budova je Prior. Žlutá budova vzadu je hlavní pošta.

A pohled ještě více doleva.

Vysoký dům je budova Severočeských uhelných dolů (SHD).

Donedávna nejvyšší budova v ČR - dokud nepostavili vyšší kolos v Brně. :-)

Vyjeli jsme autobusem k nemocnici, ani jsem ji nefotila. Měla jsem jiné myšlenky. Tak mi nohu zrentgenovali, nic nenašli - proč by našli, když jsem neupadla. Doktor nohu různě natáčel, pak nařídil klid a brufen. Případně dojít si za praktickou doktorkou. Takže prakticky mi nic nepomohl.

Koleno mne pobolívá už delší dobu. Jistě je to měsíc. Pád byl před rokem.

Nevím, jak to řešit. Když půjdu k praktické lékařce, asi mne pošle na ortopedii apod.

Máte s ním nějaké zkušenosti? Že něco opravdu pomohlo?

Děkuji předem za rady. :-)

A přeji pěkný sluníčkový den. :-)

čtvrtek 28. července 2016

Do Německa 06 Litvínov

Cestou z nákupu v německém Olbernhau jsme projížděli autobusem skrz Litvínov.

Lidé bydlící poblíž poznávají Náměstí Míru.

Tady bývají vždy velké slavnosti.

Auta z parkoviště zmizí a nahradí je stánky a vpředu podium.

Ještě jeden pohled na náměstí. Je tu pěší zona.

Křižovatka. Hlavní třída Litvínova.

Velký šedý dům uprostřed je obchodní dům Elko.

Tam jsme jezdívali nakupovat za socialismu všechno možné.

Ale teď už jsem tam nebyla asi 20 let a asi to není chyba.

Dnes tam dole vidím název Norma.

Jinak okolo vlevo i vpravo v přízemí samé malé obchůdky.

A jsme na nádraží. Vystupovat!

Žlutě omítnutá budova patří vlakovému nádraží.

Uprostřed autobusové nádraží.

Vpředu koleje pro tramvaj a zastávka.

Tady přestoupíme na tramvaj a jedeme do Mostu. :-)

V příštím článku bude, kam jsme se po výletu ještě vypravili. :-)

pondělí 25. července 2016

Do Německa 05 Vracíme se z hor dolů

Při cestě autobusem zpět z Německa se nám na kopečkách vyskytnul nádherný pohled.

Pohled z Krušných hor na České středohoří.

Řekla bych, že ten nejvyšší kopeček je Milešovka, největrnější hora Čech.

No není to nádhera?

A sjíždíme dolů. Samé serpentiny.

Poslední pohled zpět na chaloupky a větrné elektrárny.

A frčíme dolů. Nemotá se vám hlava?

Jen co odbočíme, hned je tu zatáčka doprava.

A zase vlevo.

Když jsme jeli nahoru, měla jsem trošku žaludek na vodě. Tolik zatáček já nemusím.

A tady už jsme sjeli z hor níže.

V Horním Jiřetíně je na silnici semafor. Z obou stran. Ulička je tak úzká, že by se dvě auta nevešla.

Nezávidím řidiči autobusu. Ještě měl za sebou vlek na kola.

V dalším článku se podíváme do Litvínova.

Ale zase jen pohledem z okna autobusu. :-)

čtvrtek 21. července 2016

Do Německa 04 Zvířátka v Krušných horách

Co jsme viděli cestou z okna autobusu, když jsme jeli z nákupu v Německu?

Pastviny s ovečkami a vránami.

Mraky jsou stále nadosah. Jen se natáhnout...

Bližší záběr. Ten pták nahoře se mi líbí. Když se přiblíží, vypadá jako drak. :-)

Siesta kraviček. No nemají se báječně?

Koníci taky vegetí. A těsně vzadu za chaloupkami větrná elektrárna.

Tato kočička není už z Krušných hor.

Tu jsme vyfotili u nás v našem městě.

Ale copak mohu udělat seriál bez kočičky? :-)

pondělí 18. července 2016

Do Německa 03 Městečko Olbernhau

Konečně jsme dorazili do slíbeného městečka.

Město má celkem pět autobusových zastávek, z toho staví 3x na vlakových zastávkách,

jednou u nemocnice a jednou na autobusovém nádraží.

Zvolili jsme stanici na autobusovém nádraží a udělali jsme dobře.

Tady je to autobusové nádraží, kde jsme vystupovali i nastupovali na cestu zpět domů.

Sotva jsme vystoupili z autobusu, nějak jsem špatně šlápla a křuplo mi v koleni.

Nebýt mého muže, který byl hned vedle mne, spadla bych asi na zem.

Koleno jsem pomalinku rozhýbala, ale stejně to celý den bylo velmi bolestivé.

Neváhali jsme a vlezli do prvního obchodu poblíž.

Tady jsme si nakoupili, co jsme potřebovali.

Byla jsem spokojená.

Hned nad obchodem je jedno z vlakových nádraží.

Směrem dolů je Euronics, tam jsme ani nestihli.

Bolest kolena mi umožnila jít jen do dvou nejbližších obchodů.

Rodina (muž a syn) trpěla statečně se mnou a byla mi oporou a jen poblíž mne.

Tím druhým obchodem byl Penny market a tím skončily naše nákupy.

Tento obchod byl menší než ten první.

Omlouvám se tímto, že jsem vás neprovedla po městečku, jak jsme měli v plánu.

Ale s mým kolenem to fakt nešlo.

Slibuji, že příště se podíváme dále.

Po nákupu jsme opět nasedli do autobudu

a co jsme cestou z okénka viděli, vám ukážu v příštím článku. :-)

čtvrtek 14. července 2016

Do Německa 02 Nová Ves v Horách

Dnes pokračuji povídání o tom, jak jsme se vydali na nákupy do Německa autobusem.

Fotky opět budou z autobusu. Tak buďte prosím tolerantní ke kvalitě fotek. :-)

Cestou do Německa jel autobus i přes vesničku Nová Ves v Horách.

Fotek nemám moc, ale ukážu vám pár místeček, která jsem z okénka autobusu poznala.

V Nové vsi jsem totiž jednou byla. :-)

Kostelík ve svahu. A za ním myslím hřbitůvek.

Konečná ve vsi. Ves má hodně autobusových zastávek, neboť je hodně dlouhá.

Tady kousek vedle je taky hraniční přechod.

Přes ten jsem jednou právě šla pěšky z této vesničky do vedlejší německé.

My jsme ale autobusem jeli dál.

Vesnický rybníček.

Kulturní dům, penzion a restaurace Pod lipou v jednom.

Tady jsem se kdysi školila a dokonce jednu noc přespala. :-)

Příště se konečně podíváme do městečka v Německu. :-)

pondělí 11. července 2016

Do Německa 01 Na vrcholky Krušných hor

Začátkem července jsme měli v tom krátkém pracovním týdnu dovolenou. Naplánovala jsem, že se můžeme podívat do Německa na nákupy. Otevřeli totiž nový hraniční přechod. Respektive znovu otevřeli po 10 letech zavřený přechod. Pro nás bez auta to znamenalo jet z našeho města do Litvínova tramvají a přestoupit na autobus, který nás za hodinu doveze do cílového městečka.