ŘIĎTE SE SAMI SEBOU

Člověk vídá a slýchá ze všech stran často protichůdné a odporující si

informace a rady například o zdravé životosprávě a hubnutí. Po čase se

sami lidé cítí odborníky, a tak nám nakonec neradí jenom časopisy,

televize a internet, ale každý druhý kolega, kamarád nebo soused. Jedni

tvrdí, jak je zdravé ovoce a špatné mléko, druzí zase ovoce zavrhují, třetí

vyzdvihují ten či onen systém stravování a čtvrtý nabádá k přísnému půstu.

Při zdravotních potížích běžíme k lékaři, který nám s naprostou jistotou a

sebevědomým úsměvem jasně lajnuje, co je dobré a co není, co co způsobuje

a co čemu odporuje, jenže pak přijdeme domů, pro jistotu se podíváme na

internet a tam se dočteme, jak vlastně už je to zase jinak a jak různí

lidé radí různé věci, a nedej bože, že se podíváme na nějaké fórum, kde

lidé sdílí svoje osobní zkušenosti, a po přečtení tří až pěti názorů už

vlastně vůbec nevíme, co si máme myslet.

Přiznejme si jednu věc: Je těžké žít v této době a této civilizaci a

nezbláznit se. A pokud se nám tohle podařilo (nezbláznit se), pak je ještě

těžší dosáhnout vnitřního štěstí, harmonie a míru a ty si potom taky

udržet! Ale i když je to těžké, není to zdaleka nemožné.

Přestože to už asi zní jako klišé, je potřeba znovu si říct a uvědomit, že

základem všeho je to, co si myslíme a čemu věříme. A tady dochází ke

zlomovému okamžiku, k velkému rozcestí. BUĎ si budeme myslet a věřit tomu,

co vídáme, slýcháme a čteme, co nás naučili ve škole a co nám vysvětlili

"odborníci", ANEBO před vnějšími názory razantně zabouchneme dveře a v

tichosti a klidu svého nitra se vědomě SAMI rozhodneme, CO si chceme

myslet a ČEMU chceme věřit. Zároveň se u toho nemusíme bát, že se budeme

mýlit. Protože pokud skutečně postavíme svoje názory a myšlenky na tom,

kdo jsme, jaké máme zkušenosti a čemu věříme, vytvoříme si tak

nejzdravější možný přístup k životu, protože budeme respektovat svoji

jedinečnost a naopakovatelnost. Masy lidí trpí hlubokým neštěstím, protože

denně přebírají odborné a fundované názory a rady druhých, a naprosto u

toho ignorují svoji individualitu a osobnost. To, že se náše názory budou

časem měnit a krystalizovat, je naprosto zdravá a přirozená věc, to

podstatné ale spočívá v tom, že to budou NAŠE názory a představy.

Rozhlédněme se kolem a zamysleme se nad tím. Okolo nás běhá nesčetně

příkladů, které nám dokazují, že mít své vlastní neotřelé myšlenky a

názory je velmi dobrá cesta sama k sobě a potažmo i k duchovnímu rozvoji.

Vídáme lidi, kteří od 15 let kouří, a když jim v jejich 80 letech začnete

vyprávět, jak je kouření strašně škodlivé, srdečně se začnou chraplavým

hlasem smát a váš názor s nima absolutně nepohne. Lidi, kterým táhne na

stovku, a když jim na talíř s obědem nasrvírujete porci zeleninové oblohy,

odhrnou ji na stranu s úsměvem a vysvětlením, že zeleninu nesnáší. Lidi,

kteří dosáhli velkých obchodních, spisovatelských nebo vědeckých úspěchů,

i když nikdy nic nevystudovali, protože je to prostě nebavilo. Lidi,

kterým doktor oznámil, že mají nevyléčitelnou chorobu a tři měsíce života,

a oni ho s jeho diagnózou poslali do háje a vy je pak za 20 let slyšíte

smát se na celé divadlo a říkáte si: "Jak to ten člověk jenom dokázal?"

Lidi, kterým odborná komise oznámila, že nemají sebemenší talent, a oni se

pak nesmazatelně zapíší do dějin showbusinessu. S takovými příklady se dá

jít do nekonečna. Každý z nás zná někoho takového, ať už přímo nebo

nepřímo. Co mají tito lidé společného? A čím se liší od těch nešťastných

vyšinutých lidí v davu? Mají snad lehčí život? Lepší geny? Větší štěstí?

Já myslím že ne. Co ale většinou tito lidé mají, je velká dávka zdravé

drzosti myslet si a věřit tomu, co oni uznají za správné, a nikdo jiný!

Cesta k Pravdě je synonymum duchovního vývoje. Existuje jen jedna Pravda,

ale má miliony úrovní. Každý z nás je na té jedné své úrovni a ta se téměř

vždy více nebo méně liší od úrovně pravdy kohokoliv jiného. Můžeme tedy

zkoumat pravdy ostatních lidí, promarnit tak celý život a ničemu se

nenaučit, anebo můžeme s klidem nechat každému jeho vlastní pravdu a

zaměřit se na tu svojí. Univerzální pravda je jako jeden velký krásný

vybroušený diamant uvnitř neotesané skály. Každý si nosí v sobě tuto skálu

a každý má jiný způsob jak ji otesávat. Když se zaměřujeme jen na svou

vnitřní pravdu a věnujeme jí veškerou energii, život nás vede do takových

situací a k takovým zkušenostem, které nám pomáhají odlamovat kousky či

kusy kamení vedoucí k vnitřnímu pokladu. Nebo můžeme statečně s kladivem a

dlátem chodit k cizím skalám a snažit se formovat jejich tvar, zatímco

naše vlastní skála leží ladem.

Čím víc se řídíme sami sebou, tím rychleji odpadají nečistoty a nánosy

nepravd, tím jasnější je náš pohled na život a tím hlubší moudrosti

dosahujeme. Nesmíme se ale bát. Pokud chceme žít svůj život po svém a

věřit své vlastní pravdě, musíme na to mít dostatečně odvahy, neboť čím

víc se člověk přibližuje k pravdě a čím víc ji žije, tím víc vystupuje z

davu a přitahuje pozornost těch, kteří obtěžkáni svým balastem závistivě

přihlíží jeho vzestupu. Ti pak na něj hanebně křičí a ukazují, rozzuřeni

myšlenkou, že se někdo opovažuje žít si drze svou vlastní, JINOU pravdu!

Stejně jako malí psíci štěkají často na velké a ti je s elegancí ignorují,

musí i ti, kteří hledají a žijí svou vzrůstající pravdu, ignorovat malé

ukřičené duše, kteří se rozčilují nad rozměry, které je přesahují. Rozumný

a moudrý člověk, který se řídí sám sebou a svým nejniternějším

přesvědčením nehledě názorů a hlasů zvenčí, pak vždy pozná, kdy má mlčet a

nechávat si svá poznání pro sebe, a kdy má naopak rázně zakročit a odvážně

a beze strachu vyjádřit svou pravdu za účelem vyššího dobra.

Věřte jenom tomu, co s vámi souzní. Myslete si jen to, s čím se chcete

ztožnit. A nebojte se říct ne (ať už v duchu nebo nahlas), pokud vám někdo

předkládá něco, co nechcete, aby se stalo součástí vašich představ a

vašeho života. Nikdy nezapomínejte, že vědecké, lékářské a jiné objevy a

poznatky jsou také jen zčásti otesané skály, které čeká ještě dlouhá cesta

a mnoho práce, než z nich vzdejde diamant Pravdy. Je totiž možné, že vy se

k tomu diamantu dostanete dřív než věda! A proto: ŘIĎTE SE SAMI SEBOU!

Jan Menděl

Zdroj: http://honzikjuanitoangel.webnode.cz