Někteří z nás, kteří žijeme v manželství už nějaký rok, si občas určitě klademe otázku, jestli to, co prožíváme, je ještě láska. Moc pěkně to popisuje E. Bombecková ve své knize "Jak (ne)zvládnout manželství.":
LÁSKA je, když vyleze v noci z teplé postele a jde se podívat, jestli jsou všechny dveře zamčené, když mám dojem, že jsem něco zaslechla.
LÁSKA je, když mi dá pizzu s dvěma plátky papriky, i když sám miluje papriku.
LÁSKA je, počíná-li si vzrušeně nad vyšívacím vzorem, který jsem si koupila za dvaasedmdesát dolarů, i když oba dobře víme, že jsem ještě nedokončila tu prošívanou deku, povlak na polštář, kuchyňské záclony a háčkovaný kobereček.
LÁSKA je naštvat se na děti ve stejnou chvíli, když jsem na ně naštvaná já.
LÁSKA je, když nastaví sedadlo pro řidiče v autě co nejvýš, když vystupuje, abych to nemusela dělat já.
LÁSKA je, když spolu vymalujeme pokoj a on mi na chvíli půjčí váleček, zatímco sám myje okna.
LÁSKA je, když si nikdy nepamatuje, kolikáté narozeniny slavím.
LÁSKA je, když se naučí vařit kávu a ví kde jsou hrnečky.
LÁSKA je, když předstírá žárlivost na mého starého přítele, který se stal knězem.
LÁSKA je, když nikdy nedrží dietu, když já jsem tlustá.
LÁSKA je, když mi dá jako první noviny s ženskou přílohou, i když jsou v téže části novin zprávy ze sportu.
LÁSKA je, když se ovládne a nevysvětluje mi, jak funguje termostat.
LÁSKA je spousta maličkostí. Nemusí být vždy vyřčena jen dvěma slovy. Někdy lze použít i čtyři slova: "Natankoval jsem ti auto."
Tak co? Máme se ještě rádi?
(Text nalezený v útrobách mého počítače, už notně zaprášen. Ale zamyslet se můžeme, ne?!)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).