Vendula Hrabáková
Autorka ve své neobyčejné knize líčí svůj každodenní "zápas" se svým těžce mentálně postiženým synem. Narodil se jí jako autista s velice agresivními sklony. Nemluví, neuvažuje, a čím je starší, tím častěji svou matku fyzicky napadá. Jeho pěsti a kopance jsou stále tvrdší a nikdo nikdy neví, v jakém okamžiku se rozhodne udeřit. V návalu náhlého vzteku demoluje nábytek a vlastně vše, co mu přijde pod ruku. Ve svých dvaceti letech již má daleko větší sílu, než jeho matka, která od rána do noci trne, kdy a čím na ni opět zaútočí. Ona ho však přesto miluje a nedokáže si představit, že ho zavřou na doživotí do ústavu. A navíc, žádné zařízení takhle agresivního jedince stejně nechce přijmout. Autorka v roli matky se ocitá v začarovaném kruhu, každé ráno se probouzí s ohromným strachem a s hrůzou očekává, co se ten den stane a zda se svému synovi ještě ubrání. Po celém těle má modřiny a stopy po krvavých útocích. Žije v neustálém stresu a nemůže již ani jíst, za poslední týdny zhubla deset kilo a je psychicky i fyzicky na úplném dně. Její životní cíle, které kdysi měla, se zúžily na jediný - ubránit se svému synovi a nedopustit, aby po jeho dalším tvrdém útoku, se z něj stal sirotek...
Můj názor:
skutečný příběh, který se udál v Čechách. Paní je jedna z nás, velice smutné vyprávění. Knížka mne hodně oslovila, je čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Děkuji autorce za zdařilé dílo. Doporučuji!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).