Den stromů - 20. října

Doprovázejí nás od kolébky po rakev. Vyrábějí kyslík, odpařují vodu, zpevňují půdu, poskytují plody a dřevo, jsou domovem mnoha živočichů, pohlcují hluk, vytvářejí stín, filtrují ovzduší... A jsou krásné. Stromy.

Ne náhodou mají 20. října svátek.

Den stromů se slaví po celém světě od poloviny 19. století. Datum oslav se liší podle klimatických podmínek.
U nás se tzv. Stromkové slavnosti pořádaly od r. 1906. Komunismem přerušená tradice byla v ČR obnovena v r. 2000. Datum oslavy připadlo na 20. říjen, kdy stromy září barvami a kdy je čas vhodný k sázení. Ve stejný den mají stromy svátek také v Polsku a na Slovensku.

Největší květenství má palma stínidlová rostoucí hlavně v Indii. Z asi 100 000 květů vytváří květenství v průměru dlouhé 14 m a široké 12 m.

Nejtěžší dřevo má snakewood (Piratinera guianensis) - je jedenapůlkrát těžší než voda (roste v Britské Guyaně).

Nejmenší semínka z našich jehličnatých stromů má modřín (do 1 kg se jich vejde 222 000), z listnatých bříza (6,6 milionu v 1 kg).

Nejtvrdší je gvajak lékařský ( Guaiacum officinale). Roste v pobřežních oblastech Střední a Jižní Ameriky.

Nejlehčí dřevo má strom ambač (Aeschynomere elaphroxylon) z tropické části Afriky. Jeho měrná hmotnost je 0,044 g (pětinásobně lehčí než korek). Přibližně dvakrát lehčí než korek je balzové dřevo (měrná hmotnost 0,12 g) z jihoamerických stromů Ochroma lagopus.

100 tun vody
V jednom baobabu, který je gigantickou vodní nádrží, může být uloženo až 100 t vody.

Světoví rekordmani

Nejvyšší
Sekvoj vždyzelená zvaná Hyperion z Redwoodského národního parku v americké Kalifornii měří 115,5 m (to je zhruba výška 30 patrového domu).

Nejširší
Tisovec zvaný Montezumův cypřiš u mexického města Oaxaca, starý údajně 2 000 let, je unikátní tím, že má větší obvod (58 m) než výšku (42 m).

Nejstarší
Smrk v Dalarně v horách západního Švédska zapustil kořeny před 8 000 lety. Jeho stáří určila radiokarbonová metoda a vědci konstatovali, že další stromy jsou staré 4 800 až 5 500 let. Najdeme je na horském svahu v místech s mimořádně tvrdým klimatem.

Baobabům se pro jejich dlouhověkost říká stromy života. Rostou v Austrálii, Africe, na Madagaskaru a stáří některých z nich je odhadováno na 5 000 let.

Borovicím dlouhověkým u hranic mezi Kalifornií a Nevadou je 4 500 až 5 000 let.
Cypřiš z Abarkuhu v Íránu a tis z Llangernywu ve Walesu jsou staré okolo 4 000 let.
Mezi další tisícileté stromy patří jalovce, sekvoje a olivovníky.

Nejvzácnější
Na ostrově Robinsona Crusoea v jižním Tichomoří najdete jediný dospělý kvetoucí exemplář stromu Dendroseris neriifolia. Má dlouhé svěšené lístky a drobounké žlutobílé kvítky ve tvaru malých kopretin. Je starší než lidstvo.

Živé zkameněliny

Wolémie vznešená, starobylý jehličnan z čeledi blahočetovitých, byla objevena v r. 1994 mezi skalami zhruba 150 km od australského Sydney. Místo, kde roste, je tajné. Kdo by si chtěl odnést výhonek či semena, dostane pokutu v přepočtu asi 4 miliony Kč a odsedí si dva roky vězení.
Zachovalé zkameněliny wolémie datují její původ do období před 200 miliony let. Strom lze relativně snadno rozmnožit řízkováním, v současnosti ho vlastní všechny větší botanické zahrady v ČR.

Jinan dvoulaločný rostl na Zemi již před 50 miliony let. Jeho nejbližší příbuzní jsou jehličnany, ovšem na rozdíl od nich má listy. Vypadají jako roztřepené vějíře a na podzim opadávají. Je nesmírně odolný.

Výjimečné stromy ČR

Nejvyšší
Modřín troják u obce Hrabůvka v oblasti Moravského krasu ve školním polesí Mendelovy univerzity v Masarykově lese narostl do výšky 58 m. Na Šumavě ještě nedávno žily jedle převyšující 60 m.

Největší plavuň na světě, jejíž stáří je určeno na 310 milionů let. Spodní část kmene má rozměry 1,3x1 m a je zkamenělým pozůstatkem plavuně vysoké okolo 10 m. Byla objevena před 10 lety v bývalém černouhelném dolu v Radvanicích na Rokycansku.

Nejrozšířenější
Smrk ztepilý roste od nížin až do nadmořské výšky 1 200 m a v důsledku mohutných výsadeb v minulosti dnes zaujímá 55% z celkové plochy lesů. Není příliš náročný na kvalitu půdy, mráz mu neškodí a roste poměrně rychle.
Nejširší
Obvod tzv. Vejdovy lípy u Pastvin nedaleko Klášterce nad Orlicí činí 12,59 m.

Nejstarší
Vilémovickému tisu, památnému stromu z vilémovic u Ledče označovanému někdy jako nejstarší tis střední Evropy, je údajně 1 500 až 2 000 let (tento údaj je ale jen těžko prokazatelný).

Nejmenší
Pouze 1,8 cm na výšku má exemplář rodu Monanthes polyphylla původem z Kanárských ostrovů, který vypěstoval Jiří Janda z Pávova na Jihlavsku.

Nejkrásnější
Vítězem ankety Strom roku 2011 je celá alej lip a dubů ve Skaličce u Hranic na Olomoucku. Na druhém místě skončila hruška v Horním poli na Uherskohradišťsku a na třetím platan ze Skalice u Znojma.

Nejvzácnější
Tis červený je pomalu rostoucí stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. Jde o třetihorní relikt a patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy. Má husté červenohnědé dřevo, nejtěžší z našich domácích dřevin. Celá rostlina s výjimkou dužnatého nepraveho míšku, který se semenem požírají ptáci, je pridce jedovatý. Jedna z dosud dochovaných lokalit tisu se nachází nedaleko Křivoklátu.

Nejrychleji rostoucí
Olše lepkavá je v deseti letech vysoká již 4 m.

Nejpomaleji rostoucí
Tis červený má po 10 letech jen 70 cm.

Nejoblíbenější
Lípa srdčitá (Tilia cordata), náš národní strom. Oficiálním symbolem se stala r. 1848 na Všeslovanském sjezdu v Praze, ale v naší zemi má dlouhou tradici.

Zdroj: Květy