Bodnutí včelou, vosou

Nevím, co je na tom pravdy, našla jsem a možná může někomu v nouzi pomoci. Zkušenost nemám.

Hra vánoční stromek

Už dlouho jsem tu neměla nějaké hry, tak vkládám.

Sice není aktuální na tuto roční dobu, ale proč si nezahrát.

Čekat s odkazem na vánoce mi připadá zbytečné.

Tak kdo je hráčský tip a má chvilku času a hlavně z her potěšení, může se do hry pustit.

Tady je:

http://www.megatfo.com/jeux/sapinillumine/

Mapa zdraví ve tváři

Podívejte se pozorně do zrcadla.

Jedna po druhé

Našla jsem v útrobách svého počítače. Dávám sem, můžete se také zamyslet.

Jeden člověk se při západu slunce procházel po liduprázdné pláži v Mexiku. Najednou spatřil nějakou postavu. Když přišel blíž, zjistil, že je to nějaký domorodec, který se co chvíli shýbá, zvedá něco ze země a hází to do vody. A tak pořád dokola. Když se onen člověk přiblížil ještě víc, uviděl, že domorodec sbírá hvězdice vyplavené na pláž a jednu po druhé je hází zpět do vody.

Člověk zmateně hleděl na domorodce a pak k němu přistoupil a zeptal se: "Dobrý večer příteli, copak to tu děláte?" "Házím ty hvězdice zpátky do moře. Vidíte, je odliv a uvízly na břehu. Když je nehodím zpátky, tak tu leknou." "Dobře," povídá člověk, "ale na téhle pláži musí být tisíce hvězdic. Všechny se vám určitě sebrat nepodaří. Je jich prostě moc. A víte, že se tohle pravděpodobně děje na stovkách pláží po celém pobřeží? Nemyslíte, že tím stejně nic nezměníte?"

Domorodec se usmál, sehnul se a zdvihl z písku další hvězdici. Když ji házel do moře, odpověděl: "Pro tuhle jsem to změnil!"......Jack Canfield

Pro mnoho z nás je pohodlnější rezignovat.Zdánlivá nemohoucnost a nebo marnost nás odrazuje od činnosti, náš postoj bezmocnosti se mění v postoj lhostejnosti. Kdo chce, ten něco udělá, kdo nechce, ten si vždy najde nějaký argument.

AZ kvíz

Kdo má rád tento vzdělávací pořad, může si vyzkoušet, a to nejen jedenkrát.

Po ukončení lze znovu otevřít a budou tam jiné otázky.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097147804-az-kviz/3044-zahrajte-s

V kavárně

Kamarádi se mají setkávat, aby o sobě věděli. Kamarádky taky. A tak jsme se sešly.

V jedné kavárně v centru města. Vlastně v centrálním obchodním domě Central. Bylo nás pět.

Kdysi jsme společně pracovaly na jednom pracovišti. Dnes na třech.

Tak se pojďte podívat, kam jsme si zalezly na to popovídání.

Navštívily jsme cukrárnu. Já jsem byla jejím hostem prvně.

Snažila jsem se moc nefotit, tak proto jen jeden záběr z cukrárny.

A co jsme si k popovídání poručily?

Jedna z nás měla karamelové kafíčko.

Další si dala kávičku s vínkem. Káva se může vybírat do šálků tří velikostí,

tento je ten střední velikosti.

Já jsem si dala karamelový zmrzlinový pohár. Byl dost velký a opravdu sytý. A moc dobrý. :-)

Na stole taky přistála zmrzlina. Dokonce dvakrát.

Tato měla borůvkovou a čokoládovou chuť. Prý ta čokoládová byla lepší. :-)

Dortíček z lesního ovoce se na stole také objevil dvakrát.

A pak ještě nějaké další pití, všechno jsem nefotila.

Setkání jsme si všechny vychutnaly, a to nejen na jazýčku,

ale že jsme se každá o každé dozvěděly, jak nyní žije.

Bylo to velmi příjemné setkání a slíbily jsme si, že určitě brzy zopakujeme.

Nalákala bych tady někoho z vás na nějakou dobrůtku? Na jakou? :-)

Orel

Orel byl vybaven kamerou a vzlétl z nejvyšší budovy světa - Burdž Chalífa v Dubaji.

Co je překvapivé - jeho hladký let, během kterého si pták vybral vyhlídkovou cestu tak, aby ve velkém městě rozpoznal a našel jednoho jediného člověka - svého majitele, ošetřovatele a trenéra.

Podívejte se na ten sešup z výšky ke konci letu, když zahlédne a pozná z letové výšky svého ošetřovatele. Je to neuvěřitelné jaký zrak a jakou pozorovací schopnost orel má, když v tomto ohromném městě najde

toho jediného správného člověka.

http://www.flixxy.com/world-record-eagle-flight-from-worlds-tallest-building.htm?utm_source=nl

Most v Číně

V čínském národním parku Š'-niou-čaj se rozhodli, že vymění dosavadní dřevěný most za skleněný. Vyrobili tak nejdelší skleněný most na světě, jehož délka je 300 metrů a který visí 180 metrů nad zemí. Z Mostu hrdinů, jak se mu začalo ihned přezdívat, se stala velká turistická atrakce. Návštěvníci si samozřejmě chtějí vyzkoušet, jaké to je chodit nad propastí. Není to rozhodně pro každého, lidé, kteří mají strach z výšek, nemusí být schopni most vůbec přejít. Děsivý přitom není jen pohled pod nohy, ale i samotná chůze po něm.Podle prvních návštěvníků se totiž most znatelně chvěje. Čínští inženýři se ovšem dušují, že žádné riziko návštěvníkům nehrozí - použité dvojité bezpečnostní sklo je prý až 25× pevnější, než běžná okenní tabule.

KLIKNI ZDE

Film dle místa natáčení

Klikni na odkaz a ukáže se Ti obrázek světadílů. Klikni třeba na
Evropu a nabídne Ti to asi 82 filmů.
V pravém okně si myší najdi třeba Norsko, klikni a už tam máš krásné

filmy o Norsku, prostě paráda.

Vše komentované v češtině.
Tak si to užij a ještě jednou krásný den.

http://www.bushmanfilm.com

Magie stromů. Které a proč je objímat.

Pokud máte chvilku času a chcete udělat něco dobrého pro sebe, doporučuji shlédnout toto video. Je to jen šest minutek a může vám to pomoci. O léčivých silách stromů vím, není na škodu si něco připomenout. Možná se dozvíte i něco nového, stejně tak jako já.

Taky někdy objímáte stromy? Věříte v jejich magii?

Česko, země příběhů

Vyberte destinaci

Českou republiku jsme rozdělili na 40 geografických destinací.

Každá z nich obsahuje až 8 silných životních příběhů, které se pojí ke konkrétnímu místu.

Cestujte, seznamujte se s nimi a těšte se z jejich objevování!

http://www.ceskozemepribehu.cz/destinace

Bratislava

Bratislava - panoptikum 3D

http://www.bratislava-city.pano3d.eu/

Projděte se po Bratislavě. Já tam ještě nebyla, tak tuto možnost vítám. :-)

21 babiččiných rad novorozené vnučce

Kdybych byla mohla napsat tenhle dopis před čtvrtstoletím tvé mamince, to by bylo bezva! Jenže tenkrát mi bylo jen pětadvacet a nad ničím podobným jsem nepřemýšlela. Měla jsem spoustu různých jiných starostí: ráno jsem musela malou nakrmit, odvézt ji do jestlí, honem utíkat na přednášky a večer ji zase vyzvednout, doma uvařit večeři. Tvůj děda pracoval v noci a když maminka plakala až do rána, nikdo mě u ní nevystřídal. Ale v tomhle nejde jen o nedostatek času. V pětadvaceti dokážeš podle rady leda tak udělat míchaná vajíčka. No, nejsem si moc jistá, že teď v padesáti vím o životě o moc víc, než tenkrát. Ale jsem konec konců tvoje babička a ať chceš nebo ne, máme mnoho společného. Moc bych ti přála, abys byla v životě šťastná.

1. Neboj se upadnout

Z kola, z houpačky, na bruslích, nebo i jen tak na rovině. Bude to bolet (někdy hodně), ale zase se naučíš být obratná, rychlá a zvednout se, i když ti bude do pláče.

2. Neboj se psů

Protože tví rodiče mají dva, my s dědou tři a já doufám, že si je všechny zamiluješ, protože jinou volbu prostě nemáš. Promiň.

3. Neboj se říkat, co si myslíš

Nejsi vůbec povinna být za "dobře vychovanou holčičku" a mlčet, když se chceš o něco pohádat. Nejsi povinna skrývat své názory ani kvůli "kamarádství" ani kvůli "lásce". Jestli někdo nechce vyslechnout tvůj názor, nebo si dělá nároky na tvou "loajalitu", ať jde k čertu s takovým kamarádstvím nebo láskou.

4. Neboj se přiznat chybu. Nestyď se omluvit

To umějí jen velmi silné dívky. A v takovou ty vyrosteš. Je opravdu hodně těžké říct: "Promiň, neměla jsem pravdu. Můžu udělat něco, abych to napravila?". Ale když se tohle naučíš, nikdo nad tebou nemůže zvítězit.

5. Neboj se špatného hodnocení

A nejen ve škole ( i když ve škole taky). Nějaká čtyřka nebo pětka tě nesmějí rozházet. Zjistíš aspoň, kde jsou tvá slabá místa a na čem musíš zapracovat. Pamatuj si, že špatné hodnocení neznamená, že špatná jsi ty sama. Je to pouze motivace k dalšímu jednání.

6. Neboj se prohry

Prohra je stejná, jako když upadneš. Čím víc to bolí, tím užitečnější to je. Když jsi prohrála (v biologické olympiádě nebo v boji o nejpěknějšího kluka ve třídě), zvětšilo to výrazně tvoji šanci na výhru příště. Vždyť teď už budeš vědět, kde je tvé slabé místo.

7. Neboj se být neoblíbená

Za prvé, stejně to přejde. A za druhé, tvá "neoblíbenost" se může stát výtečným důvodem, aby ses pustila do něčeho neobvyklého. Zatímco všechny ty "královny a králové" budou vysedávat na večírcích a trávit čas v hospodě nebo zíráním na Internet, ty se můžeš naučit skvěle střílet, jezdit na koni, mluvit ve farsí a cvičit tučňáky. Ve dvaceti budou všichni ti "oblíbení" ještě u Internetu, ale ty pojedeš na svoji první expedici do Antarktidy.

8. Neboj se zamilovat

Stejně se to jednou stane, jsme už takové. Takže se tomu nebraň a raduj se z toho, že jsi konečně vyrostla.

9. Neboj se mu o tom říct

Co můžeš ztratit? Bude-li k tomu lhostejný, přestaneš na něj myslet a najdeš si takového, který na tvoje city odpoví. Ale co kdyby tě taky miloval? Zamysli se nad tím sama. Třeba se taky bojí ti o svém citu říct, protože má strach, že uslyší tvé "ne". Ach tak -ty myslíš na "ženskou hrdost"! Jenomže ty, které ti o ní budou vyprávět, ti často prostě jenom závidí. Protože tobě už se TO přihodilo.

10. Neboj se prvního polibku

Věř babičce, že je to něco úžasného! A jestli se budeš bát, že se přece neumíš líbat a budeš vypadat jako "husa", tak jsi husa. Všechny ženy se umějí krásně líbat! Polibky máme zkrátka v genech.

11. Neboj se prvního milování

Jenom prosím tě, ať je to s tím, koho budeš mít ráda. A pojisti se předem před možnými následky.

12. Neboj se se nevdat

Ani za mých časů ženská, která zůstala sama, nebyla nic divného. Takže až budeš dospělá, nebude nikomu nic do toho, jestli máš nebo nemáš na prstě snubní prstýnek. Všimla jsem si, že moje kamarádky, které žijí samy, nežijí o nic hůře nebo méně zajímavě než já a často je jejich život dokonce zajímavější a zábavnější (ne že to řekneš dědovi).

13. Neboj se vdát

Vetřelec na vlastním území - to je hotová hrůza. Snaž se proto najít člověka "své krevní skupiny" a pak ti to vyjde a nenaštve tě ani věčně nezavřená tuba se zubní pastou. A navíc bude mít kdo ráno venčit psy.

14. Neboj se porodu

Nebudu ti lhát, bolí to pořádně. Ovšem medicína se rozvíjí, takže možná tenhle problém už pro tebe problémem nebude. A navíc - stojí to za to. Ostatně v našem rodě ženské rodí rychle a na další dítě obvykle myslí půlhodiny potom, co uviděly to první…

15. Neboj se rozvodu

Pokud k tomu dojde - stát se může všechno - jen tak, pro něčí hloupost, nebo z něčí viny, určitě nepropadej zoufalství a nenech se tím zničit. Rozvod není žádný konec, je to jen nový začátek, možná dokonce něčeho ještě krásnějšího.

16. Neboj se samoty

Víš, v jistou chvíli je samota dokonce to nejlepší, co se ti může přihodit. Vždyť ne každý dostane příležitost žít s tím skutečně nejrozumnějším a nejbližším člověkem - se sebou samým. Když ti to vyjde, vychutnej si tuhle možnost naplno. Jenže dlouhá samota ti stejně nekyne, já naši famílii dobře znám.

17. Neboj se být silná

Možná ti někdo bude říkat, že žena má být (nebo má aspoň předstírat, že je) slabá. Aspoň já jsem to slyšela mockrát. Takže poslechni starou bábu. Ženské nejsou nikomu ničím povinny, ne že nějaké musejí být! A se silnými ženami bývají také ti nejsilnější a nejlepší chlapi.

18. Neboj se být divná

Já aspoň se nebojím!

19. Neboj se plakat

Možná se zeptáš, jak to jde dohromady, být silná a plakat. Říkám ti: slzy, to je právo silných. Protože když jsem silná, dělám to, co chci. Když chci, tak brečím, když se chci smát, tak se směju a když se mi chce, tak nezavírám tubu od pasty.

20. Neboj se zkoušet nové věci

A není důležité, kolik je ti let a co tomu řeknou lidi. Ber si od života všechno, co ti nabízí, ber si to vší silou. A je úplně fuk, jak moc bláznivě působí tvoje přání na jiné lidi. Jestli tě například v padesáti napadne koupit si motokáru, odvaž se a kup si ji. Některé babičky to už udělaly.

21. Neboj se stárnout

Není to nic hrozného, i když je to trochu zvláštní. Zato si ale více vážíš života, silněji miluješ a cítíš se svými blízkými a krom toho píšeš obšírná psaní vnučkám. Měj své blízké ráda ze vší síly, dokud jsou s tebou. Láska nikdy nezmizí.

Nelezeno na www.ProNáladu.cz

Dvacet životních rad

Dvacet životních rad od těch, kterým je přes šedesát

Průzkum mezi šedesátníky a staršími na téma: "Jakou radu byste dali současným mladým lidem?", vypadal jako poměrně jednoduchá záležitost. Přesto však některé z odpovědí byly naprosto nečekané.

Přečtěte si rady, které uvedli prakticky všichni účastníci průzkumu. Určitě je lepší poučit se hned a nemuset později litovat.

Často se říká, že dobrá práce je ta, která člověka těší každý den. JE TO MYLNÉ TVRZENÍ. Dobrá práce je taková, kterou zkrátka dokážete většinu pracovních dnů snášet a která přitom pokryje všechny vaše výdaje. Téměř nikdo nemá práci, kterou by zbožňoval každou vteřinu.

Roky strašně uletí. Nevstupujte do manželství příliš mladí. Žijte naplno, CESTUJTE, buďte aktivní. Kolik máte peněz není důležité. Vezměte batoh a jeďte tam, kam si to můžete dovolit. Dokud nemáte děti, neutrácejte za věci. Za jakékoli věci. Podívejte se do světa. Najděte bod na mapě a jeďte.

Nic neberte příliš vážně. I když je život občas ubohý a beznadějný, zkuste se usmát nad tím, jak vás přimáčknul.

Přítel je ten, kdo pomůže, i když mu zavoláte ve dvě v noci. Všichni ostatní jsou jen známí.

Nejdůležitějším člověkem ve vašem životě je ten, kdo ho chce s vámi sdílet. To je správný pohled na věc.

Ještě nikdo neumíral s lítostí, že v životě málo pracoval. Buďte pracovití, ale nestavte práci nad rodinu, nad přátele a konec konců i nad sebe sama!

Možná budete žít dlouho, možná krátce, to nikdo nikdy neví. Ale ať je vám dáno cokoli, o svoje zdraví se starejte právě v mládí.

Když vás život unaví, jednoduše se zastavte, zamyslete se nad svou přítomností, uvědomte si s potěšením všechno, co máte pěkného a opravdu důležitého. Trochu se uvolněte, vydýchejte. A připomeňte si, že všechno je relativní.

Jezte a sportujte tak, jako byste byl diabetik s nemocným srdcem. Tak se jím nikdy nestanete.

Máte jen jeden život. Ať se jednoho dne neprobudíte s vědomím, že už je vám šedesát a neuskutečnili jste nic z toho, o čem jste kdysi snili.

Možná, že ne až tolik hlubokomyslná rada jako ty ostatní, ale stejně: čistěte si pravidelně zuby. Problémy se zuby jsou něco hrozného.

Nemějte každou radu za bernou minci. Jistěže si můžete nechat poradit od někoho, koho si vážíte. Pak ale znovu zvažte situaci a přijměte SVÉ VLASTNÍ rozhodnutí.

Věci jsou jen věci. Nelpěte na materiálních věcech, lpěte na čase a událostech.

Úrazy, které jste utrpěli dnes, dají o sobě vědět ve stáří. I když si myslíte, že jsou dokonale vyléčené VĚŘTE TOMU!

Važte si každé chvíle a každé maličkosti. Jako mladí chceme všechno hned teď. Ale měli bychom si vážit každé kraťounké chvilky. Nejsme na světě věčně, jakkoli si v mládí dopad těchto slov plně neuvědomujeme. Měli bychom si užít každý okamžik. Nepište maily, volejte a mluvte s živým člověkem. Zajděte za maminkou, promluvit s ní, jen tak, bez důvodu. Každá chvilka je důležitá.

Ani si nevšimnete jak a děti vyrostou. Snažte se proto trávit s nimi co možná nejvíc času.

Plaťte všechny účty a vyhýbejte se dluhům.

Žárlivost zničí každý vztah. Důvěřujte partnerovi. Když ne jemu, tak komu byste vůbec mohli věřit?

I když je váš sen nesplnitelný, měli byste se snažit alespoň se mu přiblížit. Protože s postupujícím věkem bude jeho naplnění čím dál tím víc nereálné.

Když někoho potkáte poprvé, uvědomte si, že o něm NEVÍTE NIC. Znáte jeho národnost, pohlaví, věk, oblečení. Na to všechno můžete zapomenout. Nevíte nic. Stereotypy, které se nám samy cpou do hlavy protože lidský mozek zkrátka rád třídí věci do kategorií, jenom omezují váš život.

Zdroj: http://www.pronaladu.cz/

Hrady a zámky ČR

ZÁMKY, HRADY A ... - abecední seznam

Možná byste se chtěli mrknout, jak to vypadá uvnitř hradů a zámků.

Na mapce klikni na název.

http://www.zamky-hrady.cz/

Bílina 18 - Náměstí

Konečně jsme došli na náměstí města Bílina, i když v dešti.

Počasí bylo dost proměnlivé.

Pohled na městský úřad s dominatní věží.

Pohled přes náměstí na zámek.

Líbí se mi barevná podloubí domů a jak mají pěkně namalovanou fasádu.

Pohled posuneme více doprava.

Zajímavé foto, tedy alespoň pro mne.

Vešlo se do něj náměstíčko, podloubí domů, kostel s věží a vykukující Bořeň.

A tady už je kostel v plné parádě. Zítra se k němu podíváme blíže. :-)

Jeden newyorkský taxikář

K zamyšlení a myslím, že oko nezůstane suché

....já nemohla přes slzy ani dočíst

Jeden newyorkský taxikář napsal na svém Facebooku:

Přijel jsem na zadanou adresu a zatroubil. Po několika minutách čekání jsem zatroubil znovu. Měla to být moje poslední jízda toho dne, a tak jsem si říkal, že bych mohl odjet, ale místo toho jsem auto zaparkoval, šel ke dveřím a zaklepal. "Chviličku", ozval se za dveřmi slabý hlas starší ženy. Slyšel jsem, jak tam něco táhne po zemi.

Po dlouhém čekání se dveře otevřely. Stála přede mnou malá, přibližně devadesátiletá žena. Byla oblečená v hedvábných šatech a klobouček se síťkou, jako v nějakém filmu ze čtyřicátých let. Vedle ní stál na zemi malý kufřík. Byt vypadal, jako by v něm nikdo po mnoho let nebydlel. Všechen nábytek byl zakrytý prostěradly. Na stěnách nebyly hodiny, na poličkách nebyly ani hrnečky ani nějaké ozdůbky. V rohu stála kartónová krabice plná fotografií a skleněného nádobí.

"Pomohl byste mi odnést tu tašku do auta?", požádala mě. Odnesl jsem zavazadlo do auta a vrátil jsem se, abych pomohl té ženě. Chytla se mě za ruku a pomalu jsme šli k vozu. Neustále mi děkovala za laskavost. "To přece nic není", řekl jsem jí, "snažím se jen chovat se ke svým pasažérům tak, jak bych chtěl, aby se lidé chovali k mé matce". "To jsi opravdu hodný chlapec", řekla mi. Když jsme se usadili do auta, nadiktovala mi adresu a zeptala se, zda bychom mohli jet přes centrum.

"To ale není nejkratší cesta", upozornil jsem ji. "Ach ano, já vím", řekla. "Já nespěchám. Jsem na cestě do hospice". Podíval jsem se do zpětného zrcátka. Její oči se leskly. "Už nemám žádnou rodinu", pokračovala tichým hlasem. "Lékař říká, že mi nezůstává moc času".

Pomalu jsem natáhl ruku a vypnul taxametr. "Jakou cestou byste chtěla jet?", zeptal jsem se. Následující dvě hodiny jsme jezdili po městě. Ukázala mi budovu, kde kdysi dávno pracovala jako obsluha výtahu. Jeli jsme čtvrtí, kde s mužem žili jako novomanželé. Přivedla mě ke skladu nábytku, v němž byl kdysi taneční sál, kam chodila ještě jako malá holčička.
Občas mě požádala, ať zabrzdím před konkrétní budovou nebo uličkou. Seděla schoulená v koutku, beze slova. Najednou řekla: "Jsem již unavená, asi pojedeme".

Jeli jsme mlčky na adresu, kterou mi dala. Byla to nízká budova, něco jako maličké sanatorium s příjezdovou cestou podél průčelí. Jakmile jsem zastavil, přišli k autu dva ošetřovatelé. Opatrně jí pomohli vystoupit. Museli ji čekat. Otevřel jsem kufr, a zanesl její malé zavazadlo do dveří. Žena už seděla na kolečkovém křesle.

"Kolik vám dlužím", ptala se a vytáhla kabelku.

"Nic", řekl jsem."Vždyť si musíte vydělávat na živobytí", namítla.
"Mám i jiné pasažéry", odpověděl jsem.

Téměř bez přemýšlení jsem se k ní sklonil a objal ji. Ona mě také pevně objala.
"Daroval jsi staré ženě trochu štěstí", řekla. "Děkuji ti".

Stiskl jsem jí ruku a odešel. Dveře se za mými zády zavřely a byl to zvuk uzavírající další knihu života…

Na zpáteční cestě jsem nebral žádné pasažéry. Jel jsem, kam mě vedly oči, ponořený do myšlenek. Nemohl jsem ten den ani s nikým mluvit. Co kdyby ta paní natrefila na nějakého naštvaného řidiče, nebo na někoho, kdo by nechtěl tak dlouho čekat? Co kdybych jí odmítl splnit její prosbu nebo co kdybych byl jen párkrát zatroubil a prostě odjel?

Nakonec bych chtěl říct, že nic důležitějšího jsem ještě v životě neudělal.

Jsme zvyklí si myslet, že náš život se otáčí v kruzích kolem velikých okamžiků, ale ty veliké okamžiky nás často zastihnou nepřipravené, protože jsou krásně zahalené tím, co někteří mohou považovat za maličkost.

(text jsem dostala meilem a myslím, že jsem ho tu někde viděla na blogu, přesto ho sem vložím - moc se mi líbí)

Příběh o uvázaném slonovi

Jeden muž se procházel v zoo, v pavilonu slonů. Najednou se zarazil,protože si všiml, že tahle obrovská zvířata jsou uvázána jen docela tenkým provazem uvázeným k noze slona. Žádné řetězy, žádná klec. Bylo naprosto zřejmé, že kdyby sloni chtěli, tak by kdykoliv mohli svá pouta přetrhnout, ale z nějakého důvodu to neudělali.

Kousek dál uviděl ošetřovatele slonů a tak se ho zeptal, proč sloni jen tak klidně stojí a nepokusí se odejít pryč.

Ošetřovatel odpověďel: "No když jsou ještě mladí a mnohem menší, tak používáme tenhle stejný, docela tenký provaz, a v tak mladém věku je v pohodě udrží. A jak rostou, tak jim zůstane zkušenost, že se nemůžou utrhnout. Věří tomu, že je provaz drží na místě a tak se ani nepokouší se osvobodit."

Muž byl ohromen. Ta zvířata, kdyby chtěla, by kdykoliv mohla přetrhnout provaz a osvobodit se, ale protože věří, že toho nejsou schopna, tak stojí spořádaně na místě.

Kolik z nás, podobně jako oni sloni jdeme životem a hýčkáme si svojí víru, že nemůžeme udělat to nebo ono jen proto, že se nám to kdysi nepovedlo?

Nalezeno na FB

DOPIS MATKY PRO DCERU

"Má drahá holčičko, v těchto dnech, kdy vidíš, jak stárnu, bych tě chtěla poprosit, abys byla trpělivá, a především, aby ses pokusila porozumět tomu, čím si procházím. Pokud při našem rozhovoru opakuji tisíckrát tu sa...mou věc, nepřerušuj mě prosím slovy "Vždyť jsi mi to říkala před chvíli"…jen mě prosím poslouchej. Pokus si vzpomenout na časy, kdy jsi byla malá a já ti mohla číst každou noc tu samou pohádku před spaním. Když se nechci jít koupat, nebuď zlá a nebraň mi.

Vzpomínáš si, jak jsem se musela honit za tebou, když ses vymlouvala, abych tě přiměla se osprchovat, když jsi byla ještě malá? Když vidíš, jak jsem ignorující vůči novým technologiím, dej mi prosím čas, abych se s tím naučila pracovat, a nedívej se na mě tím svým způsobem… pamatuj, zlatíčko, že jsem tě trpělivě učila dělat mnoho věcí jako slušně jíst, oblékat se, česat si vlasy a vypořádávat se každý den s životními zkouškami…

V tomto období, kdy vidíš, jak stárnu, tě žádám, abys byla trpělivá a aby ses hlavně pokusila porozumět, čím si procházím. Pokud někdy ztratím nit a nevím, o čem jsem mluvila, dej mi prosím čas, abych si mohla vzpomenout, a pokud to nedokážu, nebuď nervózní, netrpělivá ani arogantní. Jen věz ve svém srdci, že nejdůležitější věcí je pro mě být s tebou. A když mi mé staré, unavené nohy nedovolují, abych se pohybovala tak rychle jako dříve, podej mi svou ruku stejným způsobem, jakým jsem ti já podávala tu svou, když ses poprvé učila chodit.

Až přijde můj čas, nebuď smutná… jen buď se mnou a rozuměj mi, až se dostanu na konec svého života s láskou. Budu opatrovat a děkovat za ten dar času a radosti, které jsme spolu mohly sdílet. S velkým úsměvem a ohromnou láskou, kterou jsem pro tebe vždy měla, chci jen prostě říct, že tě miluji… má milá dcerko."



Zdroj: FB SVĚT ZÁZRAKŮ

Rady vnoučeti

Doufám, že se naučíš pokoře tím, že tě budou pokořovat, a že se naučíš čestnosti tím, že tě budou podvádět. Doufám, že se naučíš ustlat po sobě postel, posekat trávník a umýt auto. A moc doufám, že ti nikdo nedá k osmnáctým narozeninám zbrusu nové auto.

Prospěje ti, když aspoň jednou uvidíš, jak se rodí štěnata a jak se navždy uspí tvůj starý pes. Doufám, že utržíš monokl pod oko, když se budeš prát za něco, čemu věříš.

Doufám, že se budeš muset dělit o pokoj s mladším bráškou. Bude v pořádku, když uprostřed pokoje namaluješ na zem dělicí čáru, ale až bude chtít zalézt k tobě pod peřinu, protože se bojí, doufám, že ho tam pustíš.

Až budeš chtít jít do kina a bráška bude chtít jít s tebou, doufám, že ho s sebou vezmeš. Doufám, že to do školy budeš mít do kopce, že tam budeš chodit s kamarády a že budeš žít ve městě, kde to bude bezpečné.

Když bude lít jako z konve a budou tě muset do školy zavézt autem, doufám, že tě nebudou muset vysadit o dva bloky dřív, aby kamarádi neviděli, jak "nemožnou" máš mámu.

Až budeš chtít prak, doufám, že ti ho táta nekoupí, ale naučí tě vyrobitt si ho. A doufám, že tě naučí kopat v zemi a číst knížky.

Až se naučíš pracovat s počítačem, doufám, že se naučíš také sčítat a odčítat zpaměti. Doufám, že si kamarádi budou z tebe utahovat, až prvně políbíš holku, a že ti to mamka spočítá, když na ni budeš drzý.

Klidně si odři kolena při lezení na skálu, spal ruku o kamna a nech přimrznout jazyk k železnému sloupku. Nebudu mít nic proti tomu, když ochutnáš pivo, ale doufám, že ti nebude chutnat. A že když ti kamarád nabídne jointa nebo dávku, přestane být tvým kamarádem.

Opravdu doufám, že si uděláš čas na to, abys poseděl s dědečkem na lavici před domem a šel se strýčkem na ryby. A byl bych rád, kdybys poznal smutek na pohřbu a radost o svátcích. Doufám, že tě máma potrestá, když rozbiješ míčem sousedovo okno, a že tě obejme a políbí, když ji dáš k Vánocům sádrový odlitek své ruky.

Tak tohle ti přeji - nesnáze a zklamání, těžkou práci a štěstí. Podle mne je to jediný způsob, jak vychutnat život.

Vem si kolik potřebuješ!

Známý a oblíbený Youtuber Coby Persin vypustil do světa nové video, kde si vyjde do ulic New Yorku s oblekem pokrytým penězi a nápisem hlásajícím, ať si každý vezme tolik, kolik potřebuje. No, koukněte se sami, jak tohle mohlo dopadnout!

http://youbo.iprima.cz/video/vzal-si-oblek-a-ten-pokryl-bankovkami-a-vyrazil-do-ulic-s-napisem-vem-si-kolik-potrebujes-tohle-vas-dostane-36232

Tak kolik byste si vzali vy?

No jo, to je teď jasné, každý bude tvrdit, že nic nebo malinko.

Ale kdyby došlo na skutečné lámání chleba...

Marie Zítková - automasáž

Přišly mi mailem zajímavé odkazy pro zdraví.

Nebudu tady dlouho povídat a odkazy sem vložím:

DODRŽUJME PRAVIDLA VE VZTAHU

Každý z nás touží po šťastném partnerství, mluvíme o dokonalém partnerovi a hledáme ho. Je to ale zbytečná ztráta energie, každý partner je pro nás v danou chvíli dokonalý!
Pokud je mezi námi láska, pak dodržujme jednoduchá pravidla:

1. Nevstupovat do partnerství s určitou představou, jinak v něm budeme hledat jen uskutečnění této představy, a ne skutečnost. Nejsme otevření, ale hledáme, co podle našeho mínění má být takové či takové. To pak považujeme za "normální" a všechno ostatní za špatné.
2. Pustit z hlavy všechny očekávání, jaký má být náš protějšek. Nechtít ho ani vychovávat, ani měnit. Pochopit, že člověk nemá žádné právo na toho druhého ani na jeho určité chování. Sami se vždy snažme být tím ideálním partnerem.
3. Neklást lásce žádné podmínky nebo požadavky. Nevyžadovat nějaké určité předpoklady (Mám tě rád jen tehdy, když...).
4. Být pozorní a jednat s druhým s úctou a respektem.
5. Nechtít se prosazovat, mít za každou cenu pravdu, vyhrát. Když v nějaké střetnutí názorů jeden vyhraje, prohrávají oba.
6. Nehrát žádnou "roli". Být pravdiví, poctiví, autentičtí, zůstat sami sebou.
7. Přizpůsobit se, aniž bychom vzdávali sami sebe.
8. Být nezávislí. Svůj protějšek milujeme, ale nepotřebujeme.
9. Mít pochopení, i když třeba všemu nerozumíme.
10. Nesoudit, ale narovnat a srovnat.
11. Být s partnerem v neustálé komunikaci. Vyjasnit si různé potřeby a dohodnout se.
12. Nezavádět hru na viníka (TY za to můžeš...), neboť náš protějšek nikdy nemá nic společného s mým problémem, pouze se stává zrcadlem nějakého nedostatku ve mně. Tato skutečnost mi pomůže, abych tento svůj vnitřní nedostatek poznal a odstranil.
13. Nereagovat, ale "jednat".
14. Nechtít partnera vlastnit.
15. Nežádat žádné přísliby. (Budeš mě taky pořád milovat?)
16. Mít rádi sami sebe. Být sami sobě nejlepším přítelem. Můžu milovat druhé jen do té míry, jak dokážu milovat sám sebe!
17. Cílem je život v lásce. Kdo je v něm nejdřív, ten vyhrál. Vyhrál sám sebe a může pomoci partnerovi, aby také nalezl cestu k sobě.

Zdroj: E-MAIL

Medová voda

Příprava medové vody

Švýcarsko - Nejslavnější hora Matterhorn

Najdi si 4 minuty volna a prohlídni si to.

Christian Mulhsuser

vystoupil třikrát na nejslavnější horu Švýcarska,Matterhorn, v době mezi srpnem a říjnem 2012, aby natočil tento film. Zůstal několik nocí ve výšce 2700 metrů, při teplotě-13 stupňů C. V takové výšce bez světelného znečištění je úžasná viditelnost noční oblohy. Užijtesi také doprovodnou hudbu Roberta Cacciapaglia.

A všimněte si, kolik meteoritů se tam objeví.

https://player.vimeo.com/video/53018096?portrait=0&badge=0&color=ff9933

Líbila se podívaná? Mně tedy ano. :-)