Každé dítě potřebuje babičku. Jednak proto, aby ho měl kdo rozmazlovat a jednak i proto, aby byl v rodině někdo, kdo ho pohlídá, když rodiče zrovna nemůžou. Jenže každá babička je svým způsobem originál, takže doma díky ní můžete mít pohodu, může vám v lecčems pomoci, ale dokáže udělat i pořádnou pohromu. Jaký typ babičky byste dopřáli svému potomkovi vy?
Babička výkrmná - Kategorie babiček, které v dětství milujeme a v pubertě nenávidíme. Ony totiž mohou za veškeré tukové zásoby našeho těla. Své vykrmující metody čerpají u řezníka, v cukrárnách, u Magdaleny Dobromily Rettigové nebo u Marie Sandtnerové. Jejich svíčkovou, borůvkový koláč, škvarkovou placku či vánoční cukroví si člověk pamatuje až do smrti a není na světě boha, který by jejich umění vůbec mohl překonat. Samy mívají zdravou a velkou chuť k jídlu, nesnášejí náhražky a kvalitu kuchyně měří na počet snědených knedlíků. Ostatní k jídlu pobízejí, a to i záludně větami typu: "Podívej se na sebe, jak vypadáš. Jsi samá kost a kůže." S přibývajícím věkem babiček vzniká i jakási jejich "hluchota". Na naše námitky ohledně obsahu či množství jejich porcí není brán zřetel. Často v sobě tato kategorie skrývá utajenou podkategorii - babička výkrmná pohádková. Bývá zásobárnou množstvím příběhů a při jejím dechberoucím vyprávění do vás při tom vpravuje ohromné množství krupicové kaše až naprostého vyčerpání. Oboustranného. To jsou babičky, které rodinnou historii umí přetlumočit tak, že vám Jiráskův F. L. Věk přijde jako velmi slabý odvárek.
Babička starostlivá - Na první, a často ještě druhý pohled, vypadá jako dar seslaný přímo z nebes. Sama se aktivně nabízí na hlídání a nosí navařená jídla. Když přímo u vás hlídá vnoučata, v mezičase vyžehlí prádlo, umyje okna, uklidí celý byt (od utření prachu, po luxování a vytírání podlah). Každý víkend si děti odveze k sobě a vy můžete v poklidu relaxovat neuvěřitelných 48hod. Postupem času se jaksi automaticky předpokládá, že o volných dnech jsou vnoučata u prarodičů, a když je hodláte ponechat doma, musíte to řádně zdůvodnit. Následuje tak najednou zjištění, že celou režii vaší domácnosti přebrala babička, která se montuje do celého vašeho budoucího života.
Babička motorová - Zatímco tato babička za rok vyráží dvakrát k moři, nevadí jí dlouhá cesta vlakem či autobusem, dovolenou si zpestřuje cykloturistikou, v zimě sjíždí české svahy a má cukání si k sedmdesátinám přát seskok padákem, vy jste rádi, když se vám v sobotu podaří doplazit se s dětmi do kina. Babička je ten, kdo vaše děti učí plavat, lyžovat, jezdit na kole, bruslit. Neexistuje, aby víkend či týden strávený s vnoučátkem proválela doma na gauči. Výlety, akce, adrenalin - to je prostě její. Její čas je drahý, protože řadu svých činností musí dopředu plánovat, takže vnoučata zařazuje pěkně do plánu celoročních akcí. Děti jí milují a většinou se vrací šťastné, leč dosti vyčerpané.
Babička první pomoc - Tato babička vypomůže vždy, když je třeba. Nevadí jí totální narušení vlastního programu, například když vnouče náhle onemocní. Jejím mottem by mohlo být zapomenuté heslo všech pionýrů "Vždy připraven!". Pokud je povolána do služby, přispěchá, obstará, nakrmí, převlékne, ale hlídá si, aby "mladým" nelezla do jejich soukromého života. Ti občas lamentují, že si o vše musí říci, ale na druhou stranu jsou si dobře vědomi toho, že kombinace maximální podpory s minimálním vměšováním do života je cenné zboží.
Babička vteřinová - Tato babičky prosazuje, aby jí vnoučata říkala jménem. Nepatří mezi citově angažované prarodiče, její ideální představa návštěvy u dětí je taková, že políbí vnouče, které se poté dobrovolně odebere do svého pokoje, kde si hraje, zatímco ona s jeho rodiči vypije kávu a probere všechny klepy a drby, co se dozvěděla od té sousedky co bydlí pod vámi. Když už si jednou za čas vnouče sama vezme ven, pak to většinou obnáší návštěvu kina a následný pobyt v cukrárně. Domů dítě vrací zcela na pokraji svých sil.
Babička hrabavá - Babička, u níž má dítě dlouho dojem, že má místo rukou lopatku a rýč. Tak často se totiž hrabe ve svých záhoncích a truhlících, že by se Ivan Vladimirovič Mičurin měl za co stydět. Má přece nejčervenější jablka, nejsladší jahody a největší brambory na světě. Svůj čas řídí podle zahrádkářského kalendáře - kdy je třeba sít, sázet, sklízet, zazimovat. Na dovolenou nejezdí, protože na zahrádce je jí nejlíp a co kdyby v době její nepřítomnosti špačci orvali třešně, nenávratná to pohroma, a to nemůže dopustit. Trochu klidu by zdánlivě mohla mít se začátkem zimy, ale to je potřeba hrabat listí a přikrývat záhony. Zbytek topné sezony věnuje zálibnému kochání se v katalozích zahradní techniky. Sní o značkové kose, výkonnější sekačce a vlastní rukou vyhrabaném jezírku. Děti se díky této babičce naučí nejen mít rády přírodu, ovoce a zeleninu, ale i rozpoznat většinu flóry a fauny příslušného zeměpisného pásu.
Babička výkrmná - Kategorie babiček, které v dětství milujeme a v pubertě nenávidíme. Ony totiž mohou za veškeré tukové zásoby našeho těla. Své vykrmující metody čerpají u řezníka, v cukrárnách, u Magdaleny Dobromily Rettigové nebo u Marie Sandtnerové. Jejich svíčkovou, borůvkový koláč, škvarkovou placku či vánoční cukroví si člověk pamatuje až do smrti a není na světě boha, který by jejich umění vůbec mohl překonat. Samy mívají zdravou a velkou chuť k jídlu, nesnášejí náhražky a kvalitu kuchyně měří na počet snědených knedlíků. Ostatní k jídlu pobízejí, a to i záludně větami typu: "Podívej se na sebe, jak vypadáš. Jsi samá kost a kůže." S přibývajícím věkem babiček vzniká i jakási jejich "hluchota". Na naše námitky ohledně obsahu či množství jejich porcí není brán zřetel. Často v sobě tato kategorie skrývá utajenou podkategorii - babička výkrmná pohádková. Bývá zásobárnou množstvím příběhů a při jejím dechberoucím vyprávění do vás při tom vpravuje ohromné množství krupicové kaše až naprostého vyčerpání. Oboustranného. To jsou babičky, které rodinnou historii umí přetlumočit tak, že vám Jiráskův F. L. Věk přijde jako velmi slabý odvárek.
Babička starostlivá - Na první, a často ještě druhý pohled, vypadá jako dar seslaný přímo z nebes. Sama se aktivně nabízí na hlídání a nosí navařená jídla. Když přímo u vás hlídá vnoučata, v mezičase vyžehlí prádlo, umyje okna, uklidí celý byt (od utření prachu, po luxování a vytírání podlah). Každý víkend si děti odveze k sobě a vy můžete v poklidu relaxovat neuvěřitelných 48hod. Postupem času se jaksi automaticky předpokládá, že o volných dnech jsou vnoučata u prarodičů, a když je hodláte ponechat doma, musíte to řádně zdůvodnit. Následuje tak najednou zjištění, že celou režii vaší domácnosti přebrala babička, která se montuje do celého vašeho budoucího života.
Babička motorová - Zatímco tato babička za rok vyráží dvakrát k moři, nevadí jí dlouhá cesta vlakem či autobusem, dovolenou si zpestřuje cykloturistikou, v zimě sjíždí české svahy a má cukání si k sedmdesátinám přát seskok padákem, vy jste rádi, když se vám v sobotu podaří doplazit se s dětmi do kina. Babička je ten, kdo vaše děti učí plavat, lyžovat, jezdit na kole, bruslit. Neexistuje, aby víkend či týden strávený s vnoučátkem proválela doma na gauči. Výlety, akce, adrenalin - to je prostě její. Její čas je drahý, protože řadu svých činností musí dopředu plánovat, takže vnoučata zařazuje pěkně do plánu celoročních akcí. Děti jí milují a většinou se vrací šťastné, leč dosti vyčerpané.
Babička první pomoc - Tato babička vypomůže vždy, když je třeba. Nevadí jí totální narušení vlastního programu, například když vnouče náhle onemocní. Jejím mottem by mohlo být zapomenuté heslo všech pionýrů "Vždy připraven!". Pokud je povolána do služby, přispěchá, obstará, nakrmí, převlékne, ale hlídá si, aby "mladým" nelezla do jejich soukromého života. Ti občas lamentují, že si o vše musí říci, ale na druhou stranu jsou si dobře vědomi toho, že kombinace maximální podpory s minimálním vměšováním do života je cenné zboží.
Babička vteřinová - Tato babičky prosazuje, aby jí vnoučata říkala jménem. Nepatří mezi citově angažované prarodiče, její ideální představa návštěvy u dětí je taková, že políbí vnouče, které se poté dobrovolně odebere do svého pokoje, kde si hraje, zatímco ona s jeho rodiči vypije kávu a probere všechny klepy a drby, co se dozvěděla od té sousedky co bydlí pod vámi. Když už si jednou za čas vnouče sama vezme ven, pak to většinou obnáší návštěvu kina a následný pobyt v cukrárně. Domů dítě vrací zcela na pokraji svých sil.
Babička hrabavá - Babička, u níž má dítě dlouho dojem, že má místo rukou lopatku a rýč. Tak často se totiž hrabe ve svých záhoncích a truhlících, že by se Ivan Vladimirovič Mičurin měl za co stydět. Má přece nejčervenější jablka, nejsladší jahody a největší brambory na světě. Svůj čas řídí podle zahrádkářského kalendáře - kdy je třeba sít, sázet, sklízet, zazimovat. Na dovolenou nejezdí, protože na zahrádce je jí nejlíp a co kdyby v době její nepřítomnosti špačci orvali třešně, nenávratná to pohroma, a to nemůže dopustit. Trochu klidu by zdánlivě mohla mít se začátkem zimy, ale to je potřeba hrabat listí a přikrývat záhony. Zbytek topné sezony věnuje zálibnému kochání se v katalozích zahradní techniky. Sní o značkové kose, výkonnější sekačce a vlastní rukou vyhrabaném jezírku. Děti se díky této babičce naučí nejen mít rády přírodu, ovoce a zeleninu, ale i rozpoznat většinu flóry a fauny příslušného zeměpisného pásu.
(nalezeno v útrobách mého PC, kdysi jsem kdesi stáhla)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý komentář mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stránce vpravo nahoře tlačítko ODEBÍRAT).