Drážďany 17 - Všechno, co má kola

V Drážďanech po celý den jezdila přes město roztodivná vozítka. Kromě koňských povozů i stará auta nebo netradiční čtyřkolky či tříkolky. Zvu vás na prohlídku.

Paní v autě vypadá velmi spokojeně.

Toto vozítko má jen tři kola a pro mne pěknou barvičku.

Tyto jsou nejspíš pro mladší ročníky.

Tříkolka myslím pro dva pasažéry.

Růžová tříkolka pro Barbíny. :-)

Tak teď přemýšlím, kolik se jich sem vejde, jeden silnější či dva hubenější? Asi jak se kdo vejde. :-)

Další krasaveček, líbí?! :-)

A další malý tříkoláček s pohonem dvounoháče.

Toto autíčko táhnou dva koníci. Tak co, líbila se vám prohlídka? Které vozítko byste si vybrali? :-)

Drážďany 16 - Labe a lodě

Tak jako před vánoci loni jsme se chtěli podívat na Labe v létě. Byla to pěkná podívaná, stále připlouvaly a odplouvaly nové lodě. Sice při podívané nás zvedl z laviček prudší letní deštík, ale byla to jen přeháňka a po chvilce jsme mohli jít dál.

Toto byla asi největší loď, kterou jsme viděli. Ta připlouvala ke břehu a zaparkovala.

Další loď připlouvala z opačné strany, proti směru toku Labe. Musela sklopit komín, aby proplula pod mostem.

A tady už směřuje ke břehu.

Pohled z mostu k přístavišti.

A už je tu, povedlo se!

Toto je loď Divadlo na Labi, ta je tady nastálo.

Drážďany 15 - Kobylky

A teď trošku romantiky. Kdo má rád koníčky, může se jimi dnes potěšit. :-)

Bělouši.

A zase jiné kobylky. :-)

Další projížďka.

A poslední, co mám vyfocené. Vybrali jste si? My jsme raději chodili všude pěšky, ale možná třeba jednou někdy se svezeme na projížďku po celém městě. :-)

Drážďany 14 - Vodní živel, kam se podíváš

Už kolikrát jsem tu psala, že vodu mám ráda v jakékoliv podobě. I tady v Drážďanech mne potěšili, všude jsou vodní nádržky s vodotrysky. Radost pohledět.

Tento je hned kousek od vlakového nádraží na Pražské ulici.

A tady vidíte zblízka tu parádu! Foukal větřík, tak voda stříkala i ven z bazénku a kdo včas neuhnul, byl orosen.

Další vodotrysky, úhledně v řadě. Všude kolem lavičky, pěkně se na to dívá a relaxuje.

Malá Niagara. :-)

Tato kašna se nachází poblíž nábřeží Labe.

Další voda a kolem historické budovy.

Tato kašna už je na druhé straně Labe, kde začíná Nové město.

Není ta rybka kouzelná?!

Je tady okrasných bazénků s vodotrysky nespočet. Na každém kroku. To se mi moc líbí. Jistě dělá dobrou atmosféru ve městě. myslím tím nejen fyzickou, ale i psychickou. My jsme se tam cítili moc dobře a uvolněně. :-)

Drážďany 13 - Altmarkt v létě

A jsme na hlavním náměstí Altmarkt. Před vánoci to tu bylo obloženo stánky.

A nyní je to tu skoro prázdné. Pár stánků.

A tribuny a hřiště na plážový volejbal. Vylezla jsem si na tribunu, abych více viděla. :-)

A pohled vzad. Další hřiště. Pár sportovců si tam hrálo.

Pohled na stánky a pláž s palmami, bazénem a lehátky. Nikdo se nekoupal, bylo chladno.

Takhle se tu dalo odpočívat. (A už nemusíte jezdit k moři! :-))

A zase nějaká nádržka s vodou, samozřejmě jsem si musela do pramínků sáhnout. :-)

Drážďany 12 - Pražská ulice v létě

Minulý týden jsme si udělali výlet do Drážďan. Chtěli jsme se podívat, jak to tam vypadá v létě. Naposledy jsme tam byli na vánočních trzích v prosinci. A jak to tam vypadá? Krásně barevně, všude plno zeleně, květin a vodních ploch.

Tady na té fotce to vypadá, že někdo z naší rodiny se fotí. Omyl, to ti lidé tam jen tak pózovali.

Tady je pohled vzad, směrem na vlakové nádraží. Ten jeřáb tam už stál loni, nevím, co tam staví, asi nějaké další obchody.

A tady je jedno z hlavních obchodních center pro nás: Centrum Galerie.

Přední vchod obchoďáku. Před vánoci tu byly davy lidí, že jsme se málem navzájem ztratili, nyní je jich také docela dost, všude samí turisté z různých končin světa.

Líbí se mi posezení nad kafíčkem či občerstvením venku, na čerstvém vzduchu. To hned lépe chutná.

A další možnost posezení. To mi u nás docela chybí, tolik jich u nás ve městě není.

Zítra se podíváme kousek dál. Nechte se překvapit. :-)

Vaše bludy - Wayne W. Dyer

Kniha od světoznámého psychiatra vám pomůže pochopit sebe sama a zbavit se sebedestruktivnich způsobů chování, jež negativně působí na váš život.

Život naruby

Myslíte si, že umřít na konci života, je ta správná odměna za všechna ta zvládnutá úskalí? Celý život budujete, pracujete, staráte se a na konci. Smrt. To je nějaká odměna? Představte si, že by to šlo obráceně:

Vytáhnou Vás z chlaďáku. Sundáte ty skvělý šaty, převlíknete se do tepláků, šmatláte si v klidu po domově důchodců. Pak Vám dají zlatý hodinky a jdete na spoustu let do práce. Až budete dost mladí, můžete do školy! Pak už to jede jak po másle: mejdany, skvělý pití, mariuhana, skvělý holky, vysoká škola, základka. Stanete se dítětem, nemáte žádnou zodpovědnost, máte spoustu hraček na který jste dřív pro samou práci neměli čas. Stanete se miminkem. Postupně zapomenete chodit. Vrátíte se do bříška, všichni budou mluvit jen o Vás a o zdraví, maminka bude jíst jen to nejlepší. Bude Vás devět měsíců nosit a nakonec....to celé.... skončí... nádherným orgasmem!

Tak tomu já říkám skvělý konec!

(přišlo mi mailem)

Zkažená mládež - Život poté

Sedm pokračování filmu Zkažená mládež najdete na těchto odkazech:

První

Druhý

Třetí

Čtvrtý

Pátý

Šestý

Sedmý

Tyto další díly jsou v originále, české titulky zapnete tlačítkem vpravo dole "Popisky" a zadáte si "Čeština"

Tři roky po veleúspěšném Raagově dramatu Třída vznikla originální série estonské televize, rozvádějící téma a následky masakru. V sedmi dílech jsou intenzivní formou zkoumány osudy a reakce Joosepova otce, třídní učitelky Laine, dále They, dívky přeživšího útočníka Kaspara, rodičů spolužáků, kteří šikanou při­vedli dvojici až ke kruté pomstě, nebo jednoho z nich Toomase, jenž si zvyká na nový život na škole pro hendikepované. V závě­rečném díle se vrací na scénu útočník Kaspar, který čeká ve vazbě na soudní proces. (Letní filmová škola)

Naprosto skvělé pokračování filmu. Myslím si, že seriál je o mnoho lepší a emočně silnější než samotný film. Bylo skvělé vše vidět trochu i z jiné strany. První díl, který pojednává o Kerli, která se, byť je ve filmu bezvýznamnou postavou, za chlapce postaví a hodlá za ně bojovat. Další díl, který bych vyzdvihla, je ten, v němž se jako s hlavní postavou setkáváme s paní třídní učitelkou. Hloubka tohoto je obrovská. A poslední díl je sám o sobě skvělý. K němu není co dodat. Snad jen prapodivnost pospolitosti soudního procesu.

Člověk si ani nedokáže uvědomit, kolika lidí okolo se tato událost dotkne a jak dlouho působí, na mnohé do konce života. Myslím si, že celý film i všech sedm dílů seriálu by se mělo povinně promítat na všech školách, aby lidé věděli, čeho se kolikrát i nevědomky s pocitem zábavy na sobě dopouští, a že né všechno je sranda, pokud se tomu někdo směje.

Zkažená mládež

Film najdete ZDE - je v češtině.

Drama

Estonsko, 2007, 98 min

Hodnocení na ČSFD: 84%

Příběh ze života studentů jedné blíže neurčené estonské střední školy. Introvertní Joosep se stal terčem nejapných her svých spolužáků, které dráždí svou uzavřenou povahou. Žerty postupně přerostou v šikanu, jež vyústí v tragédii - k překvapení všech - i diváků. Mrazivé svědectví o ponižování lidské důstojnosti.(oficiální text distributora)

Šestnáctiletý Kaspar se nečekaně zastane Joosepa, kterého všichni ve třídě šikanují. Jeho čin, který ostatní spolužáci odsoudí, je prvním krokem k vymanění se z vlivu mocného vůdce třídy Anderse. Začíná boj, v němž teenageři nedokážou rozpoznat, co je zlomyslná šikana a co je tvrdý zločin. Režisér Ilmar Raag podává šokující obraz třídního kolektivu, inspirovaný skutečnými událostmi.(MFF Cinema Mundi)

Začíná to zmařenou šancí otloukánka Joosepa při basketbalu a Kasparovým zastáním, do té doby frajera třídy... A končí? Ne, tohle peklo přece nikdy - jak se rok co rok dozvídáme ze zpráv - nekončí. Proslulá estonská verze školní střelby je ve filmové režii Ilmara Raaga napjatým i patřičně zneklidňují­cím obrazem špatných poměrů v učebnách i za školou.(Letní filmová škola)

Podle mne je to neskutečně emočně silný film. Určitě k zamyšlení. Viděla jsem ho a zanechal mi v mysli určité myšlenky i otázky. Doporučuji shlédnout. Kdo má chuť a čas, o pokračování tohoto filmu napíšu článek zítra. Přiznám se, že další díly mne zaujaly ještě více než tento první film. Ale o tom až zítra.

Rajská polévka

Dnes jsem vařila rajsou polévku, byla moc dobrá, pozvala jsem na ni i maminku a staršího syna s přítelkyní. Všichni si přidali. Není divu, byla opravdu moc dobrá. Tuhle jsem dělala z rajčat a ne z protlaku, takže byla i plná vitamínů .

Vkládám recept pro ty, které jsem navnadila a chtějí vyzkoušet:

Potřebujete:

Na polévku: rajský protlak 2x, 3pl hladké mouky, 6pl oleje, 6 bobkových listů, 1,2l vody, cukr, sůl

Na strouhání: 8 pl polohrubé mouky a 2 vejce

Postup přípravy:

Z mouky a oleje uděláme světlou jíšku, zalijeme vlažnou vodou - lépe se to rozšlehá, přidáme bobkové listy a 15minut vaříme, pak přidáme protlak, podle chuti osolíme a přisladíme. Na strouhání smícháme v hrnku polohrubou mouku s vejci a přes struhadlo pouštíme do polévky. Vaříme asi 8 minut.

Pokud děláte z čerstvých rajčat, vezmete asi 10 rajských, omyjete, nakrájíte, povaříte asi 15 min, prolisujete přes cedník....a dále pokračujete v polévce jako s použitím protlaku. Je to časově náročnější, ale jistě zdravější .

Dobrou chuť!

Pověry a skutečnost

S různými pověrami jste se jistě už mnohokrát setkali, jako třeba že večer nemají děti chodit ven, protože by je sebrala klekánice.

7 let blogu

Včera oslavil můj blog 7 let.

Klikej a poslechni si super koncert

Správná blbost, na pobavení, ale třeba se bude hodit někomu, kdo má na prázdninách vnoučata. :-)

KLIKNI NA ODKAZ ZDE.

Když od vás lidé odcházejí

Když od vás lidé odcházejí...

Nechte je jít.

Váš osud není nikdy svázán s někým, kdo vás opouští.

A neznamená to, že to jsou špatní lidé.

To jen znamená, že jejich část ve Vašem příběhu končí.

A pak ještě:

Buď, kým jsi. a říkej, co cítíš, protože na těch, kterým to vadí, nezáleží, a těm, na nichž záleží, to nevadí.

Theodor Seuss Geisel

Rozdíl mezi kamarádem a přítelem

Když Tě navštíví kamarád, chová se jako host,
ale opravdový přítel otevře a obslouží se.....

Kamarád Tě nikdy neviděl plakat,
ale příteli se chvějí ramena, když vidí Tvé slzy....

Kamarád nezná jména Tvých rodičů,
ale přítel má jejich telefonní čísla i adresy ve svém notýsku.....

Kamarád přinese lahvinku vína na Tvé narozeniny,
ale přítel přijde dříve a zeptá se, s čím Ti může pomoci
a po skončení oslav zůstane, aby Ti pomohl s úklidem...

Kamarád nesnáší, když mu voláš, jestliže už šel spát,
ale přítel se ptá, proč jsi mu tak dlouho nezavolal....

Kamarád si s Tebou rád pokecá,
ale přítel Tě vyslechne, když máš romantickou lásku i problémy...

Kamarád si myslí, že přátelství skončilo, jestliže jste se pohádali,
ale přítel Ti po hádce zavolá....

Kamarád si myslí, že jsi tady vždy jen pro něho,
ale přítel je zde pořád pro Tebe....

(Opět mailovka)

Dětské názory na lásku

Několik profesionálů se na tuto otázku zeptalo skupiny dětí starých mezi čtyřmi a osmi lety. Jejich odpovědi byly mnohem širší a hlubší, než si kdo dovedl představit.

Přesvědčte se sami:

Od té doby, co moje babička onemocněla artrózou, nemůže se už ohnout anamalovat nehty na nohou. Tak to za ní teď pokaždé dělá můj dědeček, i když sám má artrózu v rukách. To je podle mě láska.
Rebecca, 8 let

Když vás má někdo rád, vyslovuje vaše jméno tak trochu jinak. A tak prostě víte, že vaše jméno je v jejich ústech v bezpečí.
Billy, 4 roky

Láska je, když si na sebe dívka nastříká parfém a kluk použije vodu po holení a pak si spolu vyrazí ven a jeden druhého očuchávají.
Karl, 5 let

Láska je, když jdete na jídlo do restaurace a dáte někomu většinu svých hranolků a nechcete na oplátku žádné z jeho porce.
Chrissy, 6 let

Láska je to, co vás nutí se smát i když jste unavení.
Terri, 4 roky

Láska je, když maminka udělá kávu pro tatínka a usrkne, aby se přesvědčila, že dobře chutná.
Danny, 7 let

Láska je, když se s někým stále pusinkujete. A až pusinkování přestane bavit, tak pořád chcete být spolu a víc spolu mluvit. Moje maminka s tatínkem jsou takoví.
Billy , 7 let

Láska je to, co je s tebou v pokoji na tvé narozeniny, když přestaneš otvírat dárky a zaposloucháš se.
Bobby, 7 let (Neuvěřitelné!)

Když se chcete naučit někoho lépe milovat, měli byste začít u kamaráda, kterého nenávidíte.
Nikka, 6 let (potřebovali bychom o pár milionů více Nikk na této planetě).

Láska je, když řeknete klukovi, že se vám líbí jeho tričko a on ho pak nosí každý den.
Noelle, 7 let

Láska je, jako když jsou malá stará paní a malý starý pán stále přátelé, i přes to, že se už tak dobře znají.
Tommy, 6 let

Když jsem hrála na koncertě na piáno, byla jsem na pódiu a hrozně jsem se bála. Podívala jsem se na všechny ty lidi, co mě pozorovali a zahlédla jsem mého tatínka, jak na mě mává a usmívá se. Byl jediný, kdo to dělal. Pak už jsem se vůbec nebála.
Cindy, 8 let

Láska je, když maminka dá tatínkovi nejlepší kousek kuřete.
Elaine, 5 let

Láska je, když mamka vidí taťku celého smradlavého a upoceného, ale i tak o něm říká, že je větší fešák než Robert Redford.
Chris, 7 let

Láska je, když vám vaše štěně olíže celý obličej i přes to,že jste ho nechali doma samotné celý den.
Mary Ann, 4 roky

Když někoho milujete, tak se vaše řasy hýbou nahoru a dolu a odlétávají z nich malé hvězdičky.
Karen, 7 let (obdivuhodná představivost)

A na závěr -

autor a lektor Leo Buscaglia jednou mluvil o soutěži, kde měl dělat porotce. Cílem soutěže bylo najít nejstarostlivější dítě. Vítězem se stal čtyřletý chlapec. Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemřela žena. Když chlapeček viděl muže plakat, vplížil se na jeho dvorek,vlezl mu na klín a jen tak tam zůstal sedět. Když se matka zeptala, co sousedovi řekl, chlapec odpověděl: "Nic, jen jsem mu pomohl brečet."

Buďte dětmi celý život, nestyďte se za své city!!!

Přišlo mailem - autor neznámý.

Co je tvoje

Člověk náhle zemřel...

Najednou uviděl, jak se k němu blíží
Bůh s kufrem v pravici.
"Synu, přišel čas, musíme jít."
Člověk se zeptal: "Proč tak brzy? Chtěl jsem toho ještě tolik udělat..., a zažít...

"Je mi líto, synu. Nadešel tvůj čas... musíš jít."
"Co máš v tom kufru, Bože?"
"Všechno, co ti patřilo, všechno, co bylo tvoje."
"Všechno, co mi patřilo? Chceš říct... moje věci, šaty, peníze?"
"Je mi líto, věci denní potřeby ti nikdy nepatřily, ty patřily naší Zemi."
"Tak... Moje vzpomínky?"
"Je mi líto, synu, ale ani ty nepůjdou s tebou. Nikdy ti nepatřily. Ty patřily času."
"Tak... Moje schopnosti...?
"Ani ty ti nepatří. Ty patřily okolnostem."
"Pak tedy... Přátelé, příbuzní?"
"Je mi líto, synu, ani ti ti nepatří... Oni patřili k tvé životní cestě."
"Ale manželka... A děti...?"
"Je mi líto, synu, ani ti ti nepatří. Ti patřili tvému srdci."
"Tedy... Moje tělo?"
"Ani to ti nepatřilo, to patřilo prachu..."
"Tak ... moje duše?
"Je mi líto, synu, ale tvoje duše, ta ti také nikdy nepatřila..., ta patří mně."

Zoufalý člověk vytrhnul Bohu kufr z ruky a otevřel ho. Byl prázdný!

Se slzami v očích se ptá Boha: "Nikdy mi nic nepatřilo, nikdy jsem nic nevlastnil?"

"Ale ano, synu. Každý okamžik, který jsi prožil, patřil jen tobě."

(Přišlo mi mailem, příběh se mi líbí)

Tak co, o čem si ještě myslíte, že vám patří?:-)

Edward Gibbon(1775): Jaká bude DNEŠNÍ DOBA

POJDTE SE PODÍVAT jak Edward Gibbon v roce 1775 popsal jaká bude DNEŠNÍ DOBA… neskutečné.

Edward Gibbon08.05.1737 - 16.01.1794

Edward Gibbon (8. května 1737 v Putney u Londýna, Anglie - 16. ledna 1794, Londýn, Anglie) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo "Úpadek a pád Římské říše" patří dodnes ke klasickým.

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři.
7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.
13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
16. Šíří se cynismus.
17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.
18. Do země přichází velké množství cizinců.
19. Politikové nadbíhají i luze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry).
20. Občané stále na všechno nadávají.

Tolik Edward Gibbon v roce 1775 o pádu Říše Římské.

(Přišlo mi meilem, posílám dál)

Sestry Rossovy

Tento snímek pochází z roku 1940. Věřím, že toto trio by mělo určitě našlápnuto na vítězství ... pokud nechcete poslouchat zpívanou část, přesuňte se na cca 1minutu vpřed ...

Nehoda

Tomáš se podíval ještě jednou na tachometr právě ve chvíli kdy ho zachytil radar. Nestihl už zpomalit. 78 km/h přes obec. Bylo to už potřetí, co ho tento rok chytili..... "CO TU ZASE K ČERTU DĚLAJ."

Policajt, který ho zastavil, vystoupil z auta a s blokem v ruce pomalu přicházel k Tomášovu autu.... "Je to Karel, nebo není?" Uniforma ho trochu změnila, ale opravdu byl to Karel z kostela.

Tomáš se vtiskl hlouběji do své sedačky. Bylo to horší než obvykle. Známý policajt z kostela, chytil známého z toho stejného kostela.

"Ahoj Karle. To je sranda, že se zase vidíme." "Ahoj Tomáši." Karel se neusmál.

"Vidím, že si mě zase chytil, když jsem pospíchal domů, aby jsem viděl svou ženu a děti." " Ano, je to tak. Policajt Karel se nezdál být svůj. "Poslední dny jsem odcházel z kanceláře a už jsem byl v myšlenkách na zítřejším rodinném výletě, proto jsem tak pospíchal.Kolik si mi naměřil?". "Sedmdesát". "Ale Karle, počkej chvíli. Když jsem Tě uviděl hned jsem se podíval na tachometr. Myslím že jsem jel jen 60 km/h."

Tomáš se snažil při každé další pokutě víc a víc smlouvat. Celý nervózní se díval na svou přístrojovou desku.

Karel psal něco usilovně do bloku. Proč nechce vidět řidičák a papíry od auta, tak jako vždycky, pomyslel si Tomáš. Nedočkavě povídal dál: "Pořád je to na Tvém rozhodnutí Karle. Určitě jsem porušil dopravní předpisy, ale nemohl by si pro tentokrát přívřit očko?"

Karel psal dál, potom vytrhl papír z bloku a dal ho Tomášovi. "Děkuji", sarkasticky poznamenal Tomáš, nedokázal skrýt ve svém hlase zklamání. Bez jediného slova se Karel otočil a vracel ze zpátky ke svému služebnímu vozu.

Tomáš čekal a pozoroval ho ve zpětném zrcátku. Potom otevřel složený kus papíru a byl zvědavý kolik ho ten přestupek bude stát.

To je vtip? Nebyl to žádný pokutový blok. A potom začal Tomáš číst:" Milý Tomáši, měl jsem malou dceru. Když jí bylo pět, zemřela při dopravní nehodě. Jednoduše řečeno, ten chlap, který ji srazil byl zkušený řidič ale jel moc rychle. Dostal pokutu, měl soud a potom tři měsíce v lochu a potom byl ten muž zase volný. VOLNÝ, aby mohl obejmout své dvě dcery, které měl.

Já jsem měl jen jednu. Budu muset čekat až jí budu moci znovu obejmout v nebi. Tisíckrát jsem se pokoušel tomu muži odpustit. Možná, že jsem to i dokázal, ale na NÍ musím myslet stále, dokud budu naživu. I teď.

Dávej si prosím za volantem pozor, POSPÍCHEJ POMALU, Tomáši. Můj syn je to jediné CO mi ještě zbylo.... zdravím Tě Karel."

Tomáš se otočil a viděl Karla odcházet. Ten se znovu vracel k policejnímu autu, nastartoval a odjel. Tomáš se na něho upřeně díval, dokud mu nezmizel z očí. Až po několika minutách se pomalu rozjel směrem domů. Cestou poctivě dodržoval předepsanou rychlost, byl ostražitější a na přechodech pro chodce poctivě pouště chodce. Uvědomil si, že najednou dělá věci, na které nebyl zvyklý. V duchu se modlil a prosil o odpuštění a když přišel domů objal svojí překvapenou ženu i obě dcery pevným stiskem.

ŽIVOT JE VELMI CENNÝ. ZACHÁZEJME S NÍM SVĚDOMITĚ A OPATRNĚ. NIKDY NEZAPOMEŇ, ŽE AUTO SE DÁ KOUPIT VŽDYCKY, ALE LIDSKÝ ŽIVOT...

Dostala jsem mailem, podělím se. A jak jste na tom vy? Řídíte auto? Překračujete dovolenou rychlost? Asi se tu všem nebude chtít přiznávat, jak na tom jsou. Ale třeba rozšíření tohoto mailu může pomoci a někdo, i když třeba nenapíše komentář, se zamyslí.

Konverzace s Bohem

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka ....

Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky...

Sv.František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám "plevel", ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?

Sv.František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní.

Sv.František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

Bůh: Oni jí sekají? Suší jí jako seno?

Sv.František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

Sv.František: Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

Sv.František: Ano Pane.

Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv.František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.

Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.

Sv.František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.

Bůh: To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.

Bůh: A odkud tento mulč berou?

Sv.František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.

Bůh: Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

Sv.Kateřina: "Blbý a blbější" Pane. Je to opravdu hloupý film o ...

Bůh: To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.

(dostala jsem mailem a posílám dál)

Virtuální prohlídky ČR

Prohlídky snad všech míst v republice. :-)

Klikni na odkaz ZDE.

A pak si vyberte v Abecedním seznamu svůj kraj a pak i město nebo dokonce i jeho část...

Grilování

Po dlouhých studených měsících konečně přichází letní grilovací sezóna.
Je proto důležité zopakovat si pár pravidel etikety této specifické\"outdoorové\" aktivity, vzhledem k tomu, že jde o jediný druh vaření, kterému se \"skutečný muž\" věnuje, pravděpodobně proto, že v sobě obsahuje prvek nebezpečí.

Jestliže se tedy muž rozhodne grilovat, uvede do pohybu tento sled událostí:

Běžný postup...
1) Žena nakoupí všechny potraviny.
2) Žena připraví salát, očistí zeleninu a připraví dezert.
3) Žena připraví maso na grilování a uloží ho na podnos společně se všemi nástroji a omáčkami a přinese to muži, který pohodlně sedí u grilu s pivem v ruce.

Nyní přichází to podstatné:

4) MUŽ DÁ MASO NA GRIL.

Další běžný postup...

5) Žena jde dovnitř pro talíře a příbory.
6) Žena vyjde ven, aby muži oznámila, že maso se pálí. On jí poděkuje a požádá ji, aby mu přinesla další pivo, zatím co on Situaci vyřeší.

Opět to důležité:

7) MUŽ VYJME MASO Z GRILU A ODEVZDÁ HO ŽENĚ.

Běžný postup...

8) Žena připraví talíře, salát, chléb, příbory, Servítky a omáčky. Přinese vše na stůl.
9) Po jídle žena uklidí ze stolu a umyje nádobí.

A nejdůležitější ze všeho:

10) Každý POCHVÁLÍ MUŽE a poděkuje mu za jeho KUCHAŘSKÉ UMĚNÍ.
11) Muž se zeptá ženy, jak si užila svůj volný \"Večer bez vaření\".

A po její nevrlé reakci dojde k závěru, že některým Ženám se prostě nikdy nezavděčíte.

Malování oběma rukama

Něco pro potěchu oka. Škoda, že to pokaždé hned smazal!

tady je odkaz k videu